Hlavní obsah

Turisté zaplavili Dolomity kvůli koblihám, region riskuje ekonomický propad

Malou horskou chatu v italských Dolomitech oblehly stovky turistů. Nezlákaly je výhledy na alpské vrcholy, ale sladké pečivo, které se stalo hitem sociálních sítí. Influenceři proměnili nenápadnou budovu v symbol overturismu. Pro region ekonomicky závislý na turistice je to nebezpečná zpráva, hrozí mu poškození a odliv návštěvníků.

Foto: Torruzzlo, Shutterstock

Domácí koblihy „krapfen“ v alpské chatě Friedricha Augusta v oblasti Val di Fasso v Dolomitech

Článek

V obležení se v posledních dnech ocitla chata pojmenovaná po saském králi Friedrichu Augustu III., který tu počátkem 20. století rád chodil na výlety. Leží ve výšce 2300 metrů v údolí Val di Fassa. Někteří návštěvníci vstávali za úsvitu, jiní v okolí přespávali, aby se dostali k čerstvě usmaženým koblihám, známým jako krapfen, dřív než se vyprodají.

Za návalem podle britského deníku The Guardian stojí hlavně videa food bloggerů, kteří propagovali pečivo za čtyři eura s kulisou Dolomit. Výsledkem byly dlouhé fronty na úzké stezce. „Přijeli jsme jen kvůli tomu,“ potvrdil jeden z nich televizi Rai News. Jiný přiznal, že ho zlákal příspěvek na Instagramu s „nebeskou hudbou“.

Turismus je přitom hlavním motorem ekonomiky regionu Val di Fassa. V roce 2025 tu návštěvníci strávili přes 5,28 milionu nocí, tedy víc než 500 na každého z pouhých 10 tisíc stálých obyvatel. Služby tu podle místní organizace pro cestovní ruch APT zaměstnávají přes 80 procent pracovní síly a v zimní sezoně tu návštěvníci utráceli v průměru 190 eur, v přepočtu 4600 korun, denně na osobu.

Zaměstnanci chaty krále Friedricha ale z návalu nadšení nejsou. Podle jednoho z nich chata pečivo vyrábí už 30 let, aniž by kolem něj vznikl podobný rozruch. Současnou situaci označil za „chaotickou“ a vinu dal influencerům.

Podle kritiků z organizací zastupujících italské horské oblasti přitom nejde jen o krapfen, ale o způsob, jakým sociální sítě dokážou z klidného místa udělat atrakci a přivést na ni davy, které pak přetěžují horskou infrastrukturu. „Hory nejsou hřiště,“ prohlásil Marco Bussone, předseda sdružení horských komunit Uncem.

Podobně varuje i Francesco Abbruscato z italského alpského klubu. „Ještě před pěti nebo šesti lety jsme v Dolomitech nezažívali overturismus na konkrétních místech nebo v určitých obdobích. Teď existují ikonická místa, kde už není možné vychutnat si jejich krásu, protože jsme obklopeni desítkami lidí, kteří si pořizují selfie,“ uvedl pro The Guardian.

Overturismus přitom není jen problém přeplněných silnic a stezek. Roste i tlak na vodní zdroje, odpady a krajinu, dochází k erozi půdy. OECD a Evropská agentura pro životní prostředí upozorňují, že dlouhodobé poškození přírody může destinaci připravit o atraktivitu a ohrozit příjmy podnikatelů závislých na turismu.

Sociální sítě ovlivňují, kam turisté míří, čím dál výrazněji. V lednu 2025 podobný nápor zažilo i středisko Roccaraso v Apeninách, kam podle Guardianu zamířily tisíce jednodenních návštěvníků poté, co ho propagovala hvězda TikToku.

Celá italská horská turistika vytvořila v sezoně 2024/25 podle sdružení provozovatelů lanovek a lyžařských vleků ANEF obrat 12 miliard eur, tedy 290 miliard korun. Dolomity patří k nejvýznamnějším oblastem této ekonomiky. Podle studie unie horských obcí a firem UNCEM z roku 2025 tvoří v některých dolomitských oblastech cestovní ruch naprostou většinu místního hospodářství.

Výběr článků

Načítám