Hlavní obsah

Zámek v Týnci u Klatov je neokoukaný klenot. Citlivá rekonstrukce zahřeje u srdce

Inspirovaly ho rakouské paláce a penězi se na něm nešetřilo. Barokní zámek v Týnci u Klatov je návštěvníkům přístupný teprve od roku 2024, nabízí však spoustu zajímavostí, ať už jsou to netradiční umělecké sbírky nebo třeba citlivě zrekonstruované stropní malby. A údajně tu mají i duchy!

Zámek v Týnci u Klatov má od roku 2014 status statut národní kulturní památkyVideo: Petr Hejna, Novinky

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Barokní zámek v Týnci u Klatov byl vybudován kolem roku 1700 podle návrhu architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho.
  • Rekonstrukce zámku, zahájená v roce 1999 Janem Pelánkem Lazarowitzem, trvala 25 let a vedla ke zpřístupnění památky v roce 2024.
  • Zámek hostil významné osobnosti včetně Josefa Váchala a dnes nabízí unikátní sbírku jeho děl, fresky i moderní umělecké instalace.
Článek

V malebné pošumavské krajině se kolem roku 1700 rozhodl hrabě Maxmilián Norbert Krakowský z Kolowrat. Postava to byla nejen urozená, ale i vlivná - Maxmilián Norbert měl funkci císařského komořího, později nejvyššího císařského komořího a také tajného rady.

Jako architekta si vybral Giovanniho Battistu Alliprandiho, který navrhl a postavil například komplex Kuks, zámek Veltrusy nebo několik pražských paláců. Týnec měl být inspirován rakouskými císařskými zámky, které se pro změnu zhlédly v těch francouzských.

Velké plány realizované velkým architektem, ale vyžadovaly i velké náklady, a tak se rod Kolowratů Krakowských zadlužil ne na jednu, ale rovnou na čtyři generace. Současná podoba zámku je výsledkem úprav iniciovaných Janem Josefem, synem Maxmiliána Norberta.

Jeden majitel za druhým

Roku 1910 zdědil Týnec slavný závodník, letec a báječný muž s klikou – ne tou od motoru, ale od kamery -, průkopník filmového umění, hrabě Alexander Kolowrat. Jen tak na okraj, to on objevil pro filmové plátno jakousi Marlene Dietrich… Byl také spolumajitelem firmy Laurin & Klement, pro kterou byl propagačním jezdcem.

Alexandrův bratr Jindřich Kolowrat Krakowský v roce 1927 zámek prodal stavebnímu inženýrovi a mecenáši umění Jaroslavu Josefu Polívkovi; jako odměnu za prodej pak Polívka pro Jindřicha postavil na Václavském náměstí v Praze elegantní funkcionalistický paláce Chicago.

Nový majitel se rozhodl v zámku provozovat luxusní hotel. Ovšem vzletné plány mívají i drsné pády, a tak si tím Polívka zadělal na vcelku brzký krach. Následně se coby majitelé zámku vystřídaly Městská spořitelna, Spolek pro péči o sirotky, metodistická církev a stát, až tyto peripetie ukončil jeho prodej současným majitelům. Tím začala nová éra zámku spojená s jeho záchranou.

V novém tisíciletí

Koncem roku 1999 zámek zakoupil sběratel a restaurátor umění Jan Pelánek Lazarowitz. Jednalo se o zchátralý objekt – předchozí majitelé v něm provozovali sirotčinec, zařízení pro tělesně handicapované děti a ve finále ho užívala armáda.

Rekonstrukce objektu, který Jan Pelánek pořídil se záměrem vybudovat zde uměleckou galerii, trvala celých 25 let; zámek byl veřejnosti prvně zpřístupněn o Velikonocích v roce 2024. A v této souvislosti nutno zmínit, že památku od roku 2005 zvelebuje i Pelánkova manželka a spolumajitelka zámku Hana Jirmusová Lazarowitz, která je ředitelkou Egon Schiele Art Centra, galerie v Českém Krumlově.

Výběr článků

Načítám