Romantická ruina utopená v lesích. Návštěvu Opičího hradu si musí turisté zasloužit

Vykračuji si po lesní cestě, chvíli jdu ze svahu, pak po rovince a nakonec poměrně prudce zase nahoru do kopce. Ruina by měla být podle mapy už nedaleko, ale do poslední chvíle se schovává za hustým lesním porostem. Mohutné hradby odhaluje až v posledních zákrutách, které k ní po celkem úzké pěšince vedou. V pondělí kolem poledne se tu vyskytuje jen pár zbloudilců… a já.

Helfenburku u severočeského Úštěku se rovněž říká Hrádek, postaven byl někdy v polovině 14. století na vrcholu pískovcové ostrožny vybíhající do údolí. Původní podoba památky je vzhledem k mnoha přestavbám i torzu, které z ní nakonec zůstalo, nejasná. To však návštěvníka nemusí příliš trápit, protože zřícenina má i díky své poloze velmi romantický charakter. Je navíc spojena se zvučnými jmény české historie.

Podle písemných pramenů, jak o nich hovoří oficiální stránky města Úštěk, měl ve druhé polovině 14. století prodat hrad pražskému arcibiskupství Hanuš z Helfenburku. Církev v čele s arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi tak získala množství nového majetku, kromě stavby samotné i lesy, půdu, pole či vesnice. Po výhodné koupi se začaly odehrávat první přestavby, které charakter Hrádku změnily.

Nástupce Jana Očka z Vlašimi, třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, nechal postavit hradby, vznikla také věž, která dnes komplexu dominuje. Duchovní tu později pobýval i po stažení se z veřejného života, v roce 1400 však zemřel v Římě. Hrad těsně před vypuknutím husitského povstání sloužil jako dočasná skrýš pro klenoty, relikvie či knihy ze svatovítské katedrály.

V následujících staletích měnil hrad často majitele. Za vlády Jiřího z Poděbrad byl obléhán královským vojskem a dobyt, a to navzdory ochrannému příkopu. Výměna vlastníků nadále probíhala jako na běžícím pásu, až nakonec Helfenburk připadl jezuitům z Liběšic, kteří ho připojili k úštěckému panství a v podstatě ho nechali zchátrat.

Snad i vlivem lesního úkrytu upadl hrad v zapomnění, ačkoli v 19. století na něm probíhaly úpravy, které ho na krátkou chvíli opětovně proměnily v obyvatelný. Zřícenina pro svůj romantický charakter v mezidobí lákala i nejrůznější malíře, ale zvěčnil ji i Karel Hynek Mácha.

Poněkud humornější příběh o Helfenburku, než je ten stroze historický, přináší místní legenda. Podle ní se na hradě počátkem 17. století usadily opice, které utekly jednomu šlechtici. Začaly se nekontrolovatelně rozmnožovat, až jich byly stovky. A jak je těmto přidrzlým zvířatům vlastní, po získání sebedůvěry opice doslova rabovaly v okolních vesnicích.

Obyvatelé se jich natolik báli, že se je pokusili několikrát zlikvidovat. Neúspěšně. Zasáhnout muselo až císařské vojsko. Helfenburku se kvůli této epizodě začalo přezdívat Affenburk, tedy Opičí hrad.

Památka má dnes tajemnou, ale nikoli děsivou, atmosféru. Otevřená je celoročně, přístup do věže je možný pouze o víkendech, a to díky dobrovolníkům, kteří mají v malebné roubence v areálu památky své zázemí. Z jádra Helfenburku se mnoho nedochovalo a neustále tu probíhají nejrůznější udržovací práce. Naopak v dobré kondici jsou až 12metrové hradby i věž.

Z ní je možná hezký výhled, ale vzhledem k pondělní návštěvě to nejsem schopen posoudit. Musí mi tedy stačit to, co vidím od dveří. A to není kromě okolního stromoví prakticky nic.

Tím, jak je Helfenburk umístěn v údolí, dechberoucí panoramata skutečně nenabízí. Nevadí, nelze dostat úplně všechno, pomyslím si, když od hradu vyrážím dál po takzvaném Hrádeckém okruhu.

Po vcelku náročném, avšak bryskním výstupu po úbočí se ocitám opět nad údolím. Značená cesta vede nepřívětivou úzkou pěšinou a bujnou vegetací, na kterou by se skoro hodila mačeta. Výpravu divočejšími podmínkami ale podnikám, abych si hrad mohl prohlédnout z dálky, jak vystupuje se svou věží z lesů. Podaří se to jen na malý okamžik a výhled stejně trochu halí větve.

Turisté se mohou na Helfenburk vydat přímo z Úštěku - vede odtud nejprve žlutá trasa, pak modrá a nakonec červená – ta označuje celý Hrádecký okruh. Možností je také zastavit na parkovišti nedaleko obce Ostré a jít odtud, je to blíž.