Článek
Hranice a jimi procházející obchodní stezky bylo nutné střežit již v dávných dobách. Proto i ve vysokých šumavských polohách, které nebyly trvale osídleny, vznikaly malé strážní a opěrné body.
„Mezi německou a železnorudskou stezkou stál na bavorsko-české hranici, těsně pod vrcholem krásné šumavské hory Velký Ostrý (1293 m), na místě dnešní horské chaty hrádek, který je podle archeologického průzkumu datován do konce 13. a do 14. století. Drobný hrádek bez hospodářského zázemí a v extrémní nadmořské výšce mohl mít jedině pozorovací funkci. V historických pramenech se objevuje pozdě, a to již jako zřícenina (popis hranice z roku 1512 atd.), jejíž zbytky byly patrné ještě ve 2. polovině 19. století,“ uvádí Miloš Anděra v publikaci Šumava – příroda – historie – život.
Zásobování tohoto místa muselo být v tehdejší době velice náročné, neboť přístup k němu není zrovna jednoduchý. A co teprve v zimě, kdy hromady sněhu celou oblast znepřístupnily.
Hora mnoha jmen
Velký a Malý Ostrý jsou fascinující šumavské hory. V minulosti získaly například označení Prsa Matky Boží či Jezerní hora. „Po pravé ruce máme rozeklaný hřbet Jezerní hory, vládkyně těchto končin. Mohli jsme ji a další obry šumavského pohoří zahlédnout dřív, cestou skrz střední úhlavské údolí. Obyvatelé tohoto kraje znají ten pohled nejdůvěrněji a kdykoliv stočí zrak k vrcholkům, zahaleným v mracích, napadne je prastaré lidové pojmenování – Prsa Matky Boží,“ popsal Karel Klostermann tehdejší atmosféru ve své knížce Črty ze Šumavy.
Rovněž zmiňuje pohodlnou stezku, která vede na Ostrý: „… možná, že při tom v duchu velebíte obětavé ruce, které skrze husté kořání, přes rozbředlé mokřiny i přes tvrdá, rozeklaná skaliska vybudovaly a urovnaly tyto stezky.“
To však bylo ještě v době, kdy se po Šumavě dalo pohybovat svobodně a bez omezení. Žádný ostnatý drát, žádný park chránící vše možné i nemožné.
První útulna již v 19. století
Zdeněk Šmída v knize Tajemství šumavské hranice uvádí, že v roce 1883 byl založen bavorský turistický spolek a o rok později jeho sekce v Lamu: „Založení sekce a rozvoj turistiky přinesl výstavbu horské turistické chaty. Přízemní stavba s polovalbovou střechou byla dokončena v roce 1897… Od svého vzniku byla chata několikrát přestavována, zejména pak rozšiřována.“
Dnes je možné se v chatě občerstvit různými nápoji, ale nechybí ani něco dobrého k jídlu, například gulášová polévka či chutný a osvěžující wurstsalat. A konzumovat můžete v Bavorsku, nebo v Čechách, protože venkovní terasou prochází státní hranice.
Ve spojení s temnými silami
Trocha tajemna nikdy neuškodí. Poblíž Ostrého žil kdysi myslivec, který vynikal ve střelbě. Nikdy neminul, jeho zásahy byly naprosto přesné. Touto pověstí se nechal inspirovat hudební skladatel Carl Maria von Weber (1786-1826) pro zkomponování Čarostřelce, jedné z nejslavnějších oper období romantismu.
„Děj opery nás přivádí do Čech krátce po třicetileté válce a sleduje příběh mladého lovce Maxe. Aby mohl vyhrát střeleckou soutěž a získat ruku své Agáty, uzavře nešťastnou dohodu s temnými silami, která málem stojí život jeho milované dívky,“ dočteme se na webových stránkách Národního divadla.
A pokud máte rádi svět nadpřirozena, možná se vám podaří objevit skřítky. „Kolem vrcholu je jich mnoho; jejich přítomnost je vázána na zlaté žíly, kterých je tu mnoho. Pod vrcholem si můžete být jisti, že o vás všichni vědí, a možná o vás ví i jejich vládce. Je podstatně větší než ostatní a je to velmi pozitivní a moudrá bytost. Pozná jistě váš charakter a úmysl, se kterým přicházíte,“ popisuje tyto bytosti Pavel Kozák v knize Posvátná místa šumavských plání.
Velký Ostrý a jeho okolí je nádherným místem, které se vám vryje do paměti. Můžete se na něj vydat z české, nebo německé strany, jít po státní hranici, vnímat krásu skalních útvarů či zdejší flóry, nechat se ovívat čerstvým šumavským vánkem a plně se oddat atmosféře, která se v poslední době hledá jen těžko.
