Článek
Cesta za astronomickým středem Evropy začíná na dohled cedule vítající návštěvníky Kouřimi na silnici vedoucí ze Svojšic. Zatímco napravo se směrem k městu rozkládají na začátku června dozrávající jahodová pole, po levé straně silnice jsou v poli řepky zapíchnuté čtyři gumové tyče s červenou značkou uprostřed zapuštěnou do hlíny. Skutečný bod není v létě, kdy plodina povyroste, ani trochu snadné najít. Pomohou ale Mapy.com.
Necelý kilometr směrem k městu se nalevo od silnice nachází další zajímavost, Lechův kámen. Rulová skalka vysoká pět metrů s obvodem 30 metrů je opředena legendami a nedaleko od ní leží i hradiště Stará Kouřim, které rovněž stojí za návštěvu.
Tato oblast byla podle archeologů osídlena již v mladší době kamenné ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. V sedmém století se pak ve Staré Kouřimi usídlili Slované, konkrétně rod Zličanů.
Postupně se Kouřim stala tak vyhlášenou, že konkurovala i Praze. Dnešní město bylo i ve středověku jedním z nejvlivnějších královských. A ač bylo během třicetileté války značně poničeno, stále jej vyhledávají příznivci historie.
Kouřim má jedno z nejlépe zachovalých středověkých městských opevnění v zemi. Dodnes stojí jak část hradeb ze 13. století, tak i původní kamenná Pražská brána, která byla jednou ze čtyř vedoucích do města.
Za čím do Kouřimi
V centru Kouřimi, které je chráněno jako městská památková zóna, stojí Mírové náměstí, jedno z nejzachovalejších středověkých ve středních Čechách.
Náměstí zdobí řada výstavních měšťanských domů, mariánský sloup z 18. století, kostel sv. Štěpána s kryptou sv. Kateřiny a freskami z 15. století i zvonice s obrácenými zvony ze 16. století.
Díky iniciativě kouřimských zvoníků loni přibyl ke dvěma barokním zvonům, 700kilové Marii a 1250kilovému Štěpánovi, i chybějící zvon Apolena, který byl během první světové války roztaven pro bojové účely.
Zvon se po více než sto letech vrátil zejména díky vytrvalé píli zvoníků i úspěšné veřejné sbírce. Úctyhodných 370 kilogramů vážící Apolena stále ještě září novotou a stejně jako ostatní je zavěšena srdcem vzhůru. Zdatní zvoníci kovové kolosy rozeznívají speciálním pohybem nohou, což je náročné, nebezpečné a nejen v Česku mimořádně vzácné.
Odpočinout si či posvačit je možné v sympatickém městském parku jižně od kostela a zvonice, kde lze zhlédnout i jihovýchodní část městského opevnění.
S historií města se návštěvníci mohou podrobněji seznámit ve Staré radnici na náměstí, kde sídlí Muzeum Kouřimska. Letos tam byla nově otevřena expozice Stará Kouřim, věnovaná slovanskému hradišti a archeologickým nálezům v okolí města.
Součástí je i vydařený model města a okolí po roce 1400, který potěší nejen děti a poslouží k lepší představě o oblasti. Vystaveny jsou i originály nádob a zdařilé napodobeniny šperků. V přízemí muzea se současně nachází komorní výstava o kramářských písních.
Astronomický střed Evropy ve výstavní verzi
A jen pár desítek metrů od muzea, zhruba ve středu náměstí, se tyčí památník Jaroslava Pouly z roku 2010 symbolizující 1,5 kilometru vzdálený průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku, označovaný jako astronomický střed Evropy.
Slouží zejména k určování středoevropského časového pásma a počítá se podle něj východ a západ Slunce pro Česko a další astronomické jevy. Bod v polích v nadmořské výšce 261 metrů popsaný výše byl vyměřen Českou astronomickou společností 23. září 1995 a v roce 2000 opětovně přeměřen.
Zhruba kilometr jihovýchodně od náměstí leží Skanzen Kouřim, který patří mezi nejvýznamnější u nás a je zajímavý tím, že ukazuje lidovou architekturu z východních, severních i středních Čech na jednom místě.
Návštěvu skanzenu lze pohodlně spojit se stezkou ke Staré Kouřimi a Lechovu kameni. Příznivce architektury může zlákat i naučná stezka Kouřimské mlýny kolem několika historických staveb ve městě a okolí.