Rodiče o ně měli strach. Český pár si navzdory předsudkům obávaný kout světa pochvaluje

Tereza i Josef měli krátce po dokončení vysoké školy, pro cestování tak už nemohla přijít vhodnější doba. Když se zamýšleli, kam by vyrazili, padla volba právě na Latinskou Ameriku, která z jejich pohledu patří k méně navštěvovaným oblastem světa.

„Ne že by tam turistů bylo málo, třeba takové Machu Picchu je plné na dlouhé měsíce dopředu. Ale rozhodně od turistů častěji uslyšíte, že letí spíše někam do Evropy nebo Asie než do Latinské Ameriky,“ vysvětlila Tereza Novinkám.

Dodala, že toužila poznat na vlastní oči nejen tamní kulturu, ale i přírodní krásy. „Lákaly nás vysoké hory, sopky, solná jezera, krásné pláže i oceán. Peru jsem měla na svém seznamu přání už hodně dlouho, takže to pro mě byl takový splněný sen,“ uvedla mladá Češka.

Plán cesty si nechávali partneři víceméně volný. Měli sice pár stěžejních a pevně daných bodů, například dobrovolničení v Mexiku, ale jinak toužili být flexibilní. Nakonec se jim podařilo navštívit celkem devět zemí – vyjma zmiňovaného Mexika to byly Kostarika, Panama, Kolumbie, Peru, Bolívie, Chile, Argentina a nakonec Brazílie.

„Vyjma prvního měsíce, kdy jsme měli podrobnější plán s rozvrženými oblastmi, jsme přesuny i ubytování řešili až na místě za pochodu. Nějakou představu míst, která chceme navštívit, jsme ale měli.“

Na Latinskou Ameriku se Tereza a Josef vrhli s heslem, že kdo se bojí, nesmí do lesa. „Byli jsme si vědomi toho, že jsou tyto země často vnímány jako nebezpečné. Ne, že bychom to brali na lehkou váhu, ale nenechali jsme se tím zastrašit. Víme, že kriminalita je tam vyšší, je to ale úměrné tomu, že jsou země v Latinské Americe oproti evropským i mnohem větší a zalidněnější. A my rozhodně nechtěli strkat nos tam, kam nemáme. Věděli jsme, že se budeme pohybovat na celkem běžných místech,“ potvrdila Češka.

Doma se přesto plán nesetkal s nadšením, což Tereza přičítá internetu, kde se píše hromada negativních věcí, které se mnohdy neslučují s realitou.

„Informace o zemích Latinské Ameriky jsou občas celkem zkreslené. Takže jsme maminkám sdělili, že nám to stejně nerozmluví, a slíbili jsme jim, že se budeme pravidelně hlásit, aby věděly, že jsme v pořádku,“ uvedla.

Za čtyři měsíce na cestách se partneři nesetkali s žádným problémem, protože se potížím nesnažili jít naproti. „Jen v Mexico City jsme šli kolem místa, kde bylo spoustu policistů a někdo nám řekl, že se tam střílelo. Ale potvrzené to nemáme,“ zkonstatovala.

Ani Kolumbie, kde se Češi stavili neplánovaně jen na několik málo dní, a nechvalně proslulý Medellín nepředstavovaly žádný problém.

„Město prosperuje a vítá turisty. Na minulost spojenou s kartelem Pabla Escobara nejsou vůbec pyšní a nemají rádi, když turisté na drogového bosse upozorňují a nosí třeba trička s jeho podobiznou. Krádeže tam určitě nějaké probíhají, ale neměli jsme pocit, že by člověka někdo běžně přepadával za bílého dne.“

Partneři ale nerozporují, že větší pocit bezpečí jim dodával i fakt, že cestovali společně. Pevnost vztahu si před Latinskou Amerikou vyzkoušeli už v Asii, a tak další výpravu zvládli bez obtíží.

„Není lepší zkouška než spolu být několik týdnů nonstop na cestách. Někomu může znít skvěle, že jsme byli čtyři měsíce na dovolené, ale není cestování jako cestování,“ přiznala Tereza s tím, že sbalit si na delší dobu krosnu nebylo jednoduché ani kvůli diametrálně odlišným teplotám na řadě míst.

Na druhou stranu oba partnery hnala kupředu stejná nátura. „Nedokážeme ležet na pláži nebo v hotelu. Když už vycestujeme, chceme toho zažít a vidět co nejvíc a neumíme odpočívat. V našem podání je cestování náročné, ale neznáme nic lepšího a hned bychom někam vyrazili znovu,“ připustila.

„Na cestování máme vyjma návštěvy ikonických míst nejraději poznávání místní kultury a lidí. Snažíme se vyhledávat autentické zážitky,“ konstatovala Tereza. „Například ve vietnamské Sapě jsme strávili noc v chatrči Hmongů, v Peru jsme se na jezeře Titicaca také ubytovali u místních a zašli i na tancovačku. Jíme převážně na ulicích a nechodíme do luxusních restaurací ani ubytování.“

Přestože Češi neplánovali na dřeň, úplně naslepo si letět netroufli. Zjišťovali tedy nezbytnosti, jako jsou vstupní podmínky, nutnost očkování, zda je potřeba do dané země kvalitní cestovní pojištění apod. „Jinak jsme ale neměli ani letenku domů,“ přiblížila Tereza.

Dodala, že Jižní Amerika, nebo některé její části, jsou absolutně skvělé na nízkonákladové cestování.

„Zejména Peru a Bolívie. Chile patřilo mezi ty dražší země. Třeba v Peru nás stal autobus v přepočtu asi šest korun, ubytování vyšlo v průměru na 220 korun na osobu za noc i se snídaní. Člověk ale musí počítat s tím, že podmínky nejsou tak luxusní jako v Evropě, a to zejména, co se týče hygieny,“ upozornila Češka.

Za problematické označila zejména toalety, kde často chybí prkénka i splachování, toaletní papír bývá za příplatek na příděl. Na některých místech navíc netekla teplá voda.

„Někdo se může divit, proč jsme tohle podnikali dobrovolně. Zní to možná hrozně, ale za všechny zážitky a nově poznaná místa to stálo.“

Tereza připustila, že v některých zemích strávili s Josefem jen krátkou dobu, a tak si netroufají tvrdit, že je nějak hlouběji poznali. „Nejvíce jsme procestovali Mexiko, kde jsme byli tři týdny, a Peru, kde jsme strávili měsíc.“

Na závěr si pár schoval Brazílii, na kterou je prý spoustu cestovatelů upozorňovalo, a to konkrétně na Rio de Janeiro.

„Varovali nás, že se tam hodně krade. V roce 2024 se tam prý za den ukradlo průměrně sto mobilů, takže si člověk musí dávat pozor,“ uvedla Tereza a dodala: „Když už potřebujete telefon vytáhnout, je ideální zajít do obchodu. Jelikož byla Brazílie naše poslední destinace, nechtěli jsme nic riskovat. I Silvestr, který jsme původně plánovali strávit na Copacabaně, jsme raději strávili na střeše hotelu v Sao Paulu.“

Jinak Tereza opět potvrdila, že s bezpečností nebyl problém. „Ale připouštím, že v Riu bych nic neriskovala a nenosila u sebe cennosti, značkové oblečení a podobně. Je nejlepší vypadat co nejchuději.“

Obyvatele Jižní Ameriky by pak Češka označila za velmi přívětivé a nápomocné. Někteří lidé na turistických místech ovládají i angličtinu, bez španělštiny se nicméně člověk neobejde.

„Místní jsou přesvědčeni, že když někdo přijede do jejich země, kde se hovoří španělsky, musí se alespoň snažit španělsky mluvit. Já naštěstí trochu umím, učím se přes rok pomocí aplikace. Ale v Brazílii jsme byli bez portugalštiny nahraní,“ připustila.

Ze čtyřměsíční cesty se Tereze nejvíc zarylo pod kůži Peru. „Dosud jsem o žádné zemi nedokázala říct, že je moje nejoblíbenější, protože každá měla něco do sebe. Odteď je ale mým favoritem Peru. Uchvátily mě hory, alpaky, místní lidé – babičky, které chodí v barevných sukních s dlouhými copy, levné ovoce, krásná kultura… Líbilo se mi zkrátka vše, a to tak moc, že jsem si odvezla na památku i dvě tetování,“ přiznala.

Pomyslnou stříbrnou příčku by partneři udělili Kostarice, která patří mezi nejšťastnější země světa.

„Ve volné přírodě můžete pozorovat lenochody, opice, ještěry. Takže místo toho, abyste se váleli na pláži a opalovali se, kocháte se zvířátky. V Bolívii a Chile je zase naprosto nádherná a jedinečná příroda. Nestihli jsme ale bohužel navštívit Patagonii, která by nás stála dost peněz. Po tříměsíční cestě to s naším rozpočtem už nebylo reálné.“

I z toho důvodu by se chtěl pár do Jižní Ameriky vrátit, tento kout světa podle nich nabízí nespočet úžasných míst.

„Tak krásné hory a jezera jsme do té doby neviděli,“ přiznala Tereza fascinovaně. „Je tam úplně vše a zároveň dost levně, snad s výjimkou Mexika, které je podobně drahé jako Česko, u Kostariky zase záleží na sezoně. Chile také patří mezi dražší destinace,“ vyjmenovala s tím, že nejdražší je ale do Latinské Ameriky doletět.

Tím však nechce potenciální zájemce od cesty odradit. Naopak doufá, že si Střední a Jižní Ameriky všimne větší obecenstvo.

„Cestování je nejlepší investice, člověku otevře oči a uvědomíte si díky němu, jak málo stačí ke štěstí. Když vidíte, jak se žije jinde, dojde vám, že se v Česku máme vlastně dost dobře,“ uzavřela Tereza, která na svém instagramovém profilu sdílí tipy, jak levně cestovat nejen napříč Latinskou Amerikou.