Článek
Své jméno dostal Mělník po slovanském výrazu drobícího se kopce, na kterém byl postaven. Lidé zde žili odpradávna, svědčí o tom řada nálezů. Pro nás Čechy se ale stává důležitým až od 9. stol., kdy se centrum kmene Pšovanů, spojilo s oblastmi obývanými kmenem Čechů.
Koncem 10. století zde vznikl kamenný „stolec“. V té době se na Mělníku také razily jedny z nejstarších českých mincí a začalo se zde pěstovat dodnes proslulé víno, které ve 14. století Karel IV. nechal zkřížit s přivezenými francouzskými odrůdami Burgund a Champagne.
Samotné město vzniklo až ve 13. století
Po potlačení prvního českého povstání proti Habsburkům v roce 1547 se dostavil citelný úpadek. Císař totiž Mělníku zabavil všechen majetek, vysolil mu tvrdou finanční pokutu, zrušil městské cechy a dokonce sem dosadil vlastního rychtáře. Jedinou činností, která i v té době dokázala prosperovat, bylo vinařství.
Opakované drancování
Tak jako většinu Čech zasáhla Mělník citelně třicetiletá válka. Nejhůře si počínala švédská soldateska, která Mělník dlouho okupovala. A i když pak odtáhla, vystřídal ji mor, selské povstání a hlad. Následkem toho se Mělník až do 18. století prakticky vylidnil.
Teprve po pádu Bachova rakouského autoritářského režimu se v Mělníku začíná pomalu dařit kultuře. Vzniká zde řada společenských organizací a začínají zde vycházet první noviny.
Postavením železnice po roce 1874 začíná nová éra Mělníka jako průmyslového centra této částí Polabí, která vrcholí érou Masarykova Československa.
V roce 1938, po okupaci našeho pohraničí Německem, se Mělník stává pohraničním městem. V květnu 1945 se v okolí města tvrdě střetli partyzáni brigády Národní mstitel a místní Revoluční garda s elitními oddíly německé armády a SS. Dokonce ještě 9. května odpoledne, zažilo město asi poslední velký nálet 2. světové války.
Chloumek – pastva pro oči
Centrem odporu proti Němcům se stal tento na první pohled nenápadný kopeček nedaleko od Mělníka. V květnu 1945 se toto místo s barokní kaplí z roku 1752 stalo centrem odporu Čechů proti německé okupaci.
Nedaleko kopečku se v lese skrývají věže mělnického rádiového vysílače. Původně sloužil pro vysílaní v němčině pro sudetskou menšinu, za války, hlavně v květnu 1945, jej využívali němečtí okupanti. V srpnu 1968 vysílač pro změnu obsadili sovětští okupanti. Naposledy se odtud vysílalo (pro Rádio Svobodná Evropa) 31. března 2003.
