Hlavní obsah

Příběh Kralické pevnostní oblasti

Novinky, Filip Novotný, Český rozhlas Pardubice

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

"Pořádně to chlapy změní, když opouštěj opevnění, když se slavná vlajka smutně z žerdě spouští. Polož zbraň! Odejdi pryč! Hlavu si chraň! Odevzdej klíč! Páteře se bortí - totiž muž sám sobě neodpouští." Tato smutná slova dokreslují pocity vojáků, kteří museli bez jediného výstřelu opustit pohraniční pevnosti a ponechat je napospas německým okupačním jednotkám.

Článek

Kralická pevnostní oblast je území okolo městečka Králíky v nejvýchodnější části Pardubického kraje. Je to prostor mezi kótou Maliník a Zemskou Bránou, daná z historického hlediska působností ženijního skupinového velitelství III v Králíkách v letech 1935-1938.

Tato oblast představovala ve 30. letech minulého století nejsilněji opevněné území tehdejší Republiky československé a jeden z nejlépe opevněných úseků hranic v Evropě.

Návštěvník se tu i dnes na každém kroku setkává s velmi sugestivními a rozsáhlými pozůstatky čs. předválečného pevnostního systému.

Proč název "Kralická pevnostní oblast"?

Název vznikl spontánně z pracovního označení, kterého užívali ti, z jejichž podnětu projekt vznikal (členové Společnosti přátel čs. opevnění, lidé z firmy ARMY FORT, s. r. o., a z vedení města Králíky).

Stovky pevností

V popisovaném prostoru bylo ke stavbě zadáno 57 a do konce září r. 1938 se podařilo vybudovat 56 těžkých objektů a kompletní podzemí tří dělostřeleckých tvrzí (Adam, Bouda, Hůrka). V pěti stavebních úsecích lehkého opevnění vzor 37 bylo zadáno 250 a realizováno 185 objektů, dále další dva lehké objekty vložené mezi těžké opevnění a čtyři lehké objekty vzor 36.

Pevnost Adam. Foto: Český rozhlas

Celkově zde tedy bylo do přerušení prací počátkem října 1938 stavebně dokončeno 247 pevnostních objektů. Pro pevnostní jednotky tu byla postavena kasárna v Červené Vodě, Těchoníně a v Klášterci nad Orlicí, dále dvě pevnostní silnice (pro tvrze Bouda a Adam), kilometry podzemní kabelové telefonní sítě, kilometry protitankových a protipěchotních překážek.

Do současnosti se zachovala většina těchto pevnostních objektů, kasárna i silnice. Zanikla podzemní kabelová telefonní síť a převážná většina překážkového systému.

Přírodní muzeum

Co je základní myšlenkou projektu přírodního muzea Kralická pevnostní oblast?

Jde o rozsáhlý soubor turistických atrakcí s několika nosnými tématy: historie vojenská, společenská, stavební, kulturní. Projekt chce využít tu unikátní skutečnost, že prostor Kralicka patřil před 2. světovou válkou k nejsilněji opevněným oblastem v Evropě.

To opevnění odráželo tehdejší mezinárodní politickou a společenskou situaci, ukazovalo vysokou vyspělost stavebního průmyslu a organizační schopnosti tehdejšího státu a modernost československé armády.

V praxi má jít o řadu expozic v mnoha pevnostních objektech, za tímto účelem rekonstruovaných, navzájem propojených informačním systémem (naučné stezky, výkladové tabule), spojených turistickými trasami a cyklostezkami. Významným aspektem projektu je rovněž posílení a oživení cestovního ruchu, neboť Kralicko patří z hlediska pracovních příležitostí k vysoce problematickým regionům.

Účelem a cílem projektu je rovněž záchrana a obnova maximálního počtu historicky významných pevnostních staveb, tohoto úctyhodného díla našich dědů a otců, a jejich zpřístupnění veřejnosti.

Reklama

Související články

Příběh stavitele koněspřežné dráhy

První železnice na evropské pevnině, to je koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince. V Evropě začal na počátku 19. století rozmach technických zázraků....

Příběh Pradědu, vládce moravských hor

Vládce moravských hor. I toto pojmenování nese Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku vypínající se do výše 1492 metrů přibližně v polovině hlavního hřebene...

Příběh temperamentní kněžny Metternichové

Partitura k opeře Tannhäuser s osobním věnováním Richarda Wagnera a další památky zůstaly na zámku Kynžvart na západě Čech po Paulině Clementině Metternichové....

Výběr článků

Načítám