Hlavní obsah

Přes nejstarší slovinské město většina Čechů jen projede. Měli by se tu i zastavit

Historie slovinského Ptuje sahá až do doby kamenné. Významně se na něm podepsali zejména Římané, vystřídali se tu však i Keltové, Avaři a samozřejmě Slované. Češi dnes zpravidla nejstarší slovinské město míjejí při cestě do Chorvatska, což je velká chyba. Měli by se tu i zastavit, protože je rozhodně co objevovat.

Foto: Profimedia.cz

První zmínka o Ptuji pochází z roku 69 našeho letopočtu.

Článek

Ptuj není nijak rozlehlý; malebné centrum, které díky všudypřítomným červeným střechám připomíná pražskou Malou Stranu, návštěvníci zvládnou projít během několika málo hodin. Zbytek času mohou věnovat popíjení vína, které k místnímu koloritu neodmyslitelně patří, nebo povalováním v místních lázních patřícím k nejvýznamnějším ve Slovinsku. Na výběr je toho na tak malé město pozoruhodně mnoho.

Dominantou Ptuje je hrad, z jehož nádvoří se otevírá nejhezčí pohled na město. Kopec, na kterém stojí, byl osídlen už během mladší doby kamenné v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Za Římanů zde stály veřejné budovy a během raného středověku se místo používalo jako pohřebiště. Stavba samotného hradu začala ve 12. století, v průběhu let se rekonstruovala a rozšiřovala až do dnešní barokní podoby, která má ke studenému a vlhkému hradu daleko.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Střed prstence vyplňuje panorama Ptujského hradu. Za deště ale tolik nevynikne.

V památce dnes sídlí muzeum, kde je k vidění hned několik expozic. Tou patrně nejzajímavější je část věnovaná masopustu, kterému se ve Slovinsku podobně jako na Moravě říká fašank. K vidění je tu přehlídka desítek tradičních a často poměrně děsivých masek. Chlupaté kostýmy podobné čertům jsou opásané kravskými zvonci, aby je během průvodu nikdo nepřehlédl. Místní karneval mimochodem v minulosti zařadil průvodce Lonely Planet mezi ty nejzajímavější na planetě. Je zapsán také na seznamu UNESCO.

Nejhezčí výhled na hrad je z druhého břehu řeky Drávy od pěšího mostu. Stojí u něj velký prstenec, v jehož středu se památka rýsuje. Ryzí pohlednicový pohled. Nebo skvělé místo pro fotky na Instagram. Pokud tedy zrovna není zakaboněná obloha, která na začátku listopadu dostihla i naši skupinu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Červenými střechami připomene centrum Ptuje Malou Stranu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Masopustní masky jsou k vidění v muzeu na hradě.

„Pro Římany šlo o významné město. Přišli sem v roce 50 před naším letopočtem a roku 69 zde byl zvolen císař Vespasián. Z té doby také pochází první písemná zmínka. Ptuj později docela narostl, v době jeho největšího rozmachu tu žilo kolem 30 tisíc lidí, což je o zhruba čtyři tisíce více než dnes,“ míní náš průvodce a dodává, že město mělo svou rozlohou převyšovat i někdejší Londýn či Vídeň.

Vydáváme se přes most do centra. Je všední den a navíc dopoledne, takže je v ulicích prakticky prázdno. Kromě hradu, který je vidět prakticky odevšud, je další dominantou Městská věž, u níž je zajímavostí, že má hodiny jen na třech stranách. Hradní páni na ně údajně nechtěli přispět, a tak ve směru na Ptujský hrad chybí.

Nejsladší město Slovinska je dokonalým výchozím bodem pro výlety

Cestování

Důležitější je však takzvaný Orfeův památník před věží, který pochází z 2. století našeho letopočtu, a tak pamatuje Římany. Stojí na stejném místě, kde ho kdysi vztyčili. Ve středověku se pak používal jako pranýř.

Foto: Profimedia.cz

Dominikánský klášter vyniká zdobnou růžovou fasádou.

Poslední významnou památkou, kterou nelze v centru opomenout, je Dominikánský klášter. „Turisté se mě vždycky ptají, kde je ta růžová budova,“ usmívá se v narážce na barvu fasády průvodce. Za prohlídku stojí památka i zevnitř, vstupné jsou pouhá čtyři eura na osobu.

Vinařství má mnoho ocenění

Tolik k památkám a historii. Po procházce, která prospěla tělu, je na čase dopřát také duši. Naše kroky proto míří do místních vinných sklepů, které jsou nejstarší ve Slovinsku. Jak jinak. Tradice pěstování vína v oblasti sahá až do 1. století před naším letopočtem, tedy ještě před správu Římanů. Sklepy tu pak ve 13. století vybudovali minorité, členové jedné z větví františkánského řádu.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Ptuj má místy skoro vesnická zákoutí.

Dnes sklepy patří oceňovanému vinařství Pullus. V jeho obchodě nebo i místnosti na degustování je vystaveno několik plaket, které na jedinečnost místních výrobků upozorňují.

V samotných sklepech jsou k vidění jak staré vyřezávané sudy z dubu, které pojmou stovky litrů vína, tak betonové tanky zevnitř obložené sklem. Když nám průvodkyně sdělí, že obě nádrže se musejí čistit zevnitř, přičemž je nutné protáhnout se skutečně úzkými dvířky, polije mě studený pot. Je to velmi nepříjemná představa. V minulosti tuto práci vykonávaly děti, které měly menší problémy se otvory protáhnout. Dnes je tato „výsada“ určena hubeňourům.

Zapomeňte na Bled. Pět míst, která ve Slovinsku nesmíte minout

Cestování

Ve sklepeních je také archiv, kde jsou uskladněny lahve od roku 1917. Z něj tu najdete takzvanou Zlatou trtu. Asi nebude překvapením, že v nejstarším slovinském městě a v nejstarších slovinských sklepích jde zároveň o nejstarší slovinské víno. Není však na rozdíl od ostatních archivních ročníků na prodej. Za některé lahve mohou zájemci dát až 45 tisíc eur, což je přes milion korun.

Foto: Profimedia.cz

Místní vinné sklepy jsou nejstarší ve Slovinsku.

I mnohem mladší víno tu ale chutná výtečně. Z bílých zkuste třeba ryzlink, z červených frankovku. Ty jsou pro zdejší oblast jedny z nejtypičtějších odrůd.

Termály na zahřátí

Východní Slovinsko je také domovem mnoha lázní bohatých na termální vodu Ptuj nevyjímaje. Prameny zde objevily v roce 1969, teplota vody přesahuje 40 stupňů Celsia. Nejčastěji sem míří lidé s problémy pohybového aparátů a po úrazech, ale i ti, které trápí revma, neurologické potíže a další.

I pro zdravé turisty je ale koupel v teplé vodě příjemnou tečkou za návštěvou příjemného slovinského města. Snad kolem něj v příštím roce Češi opět jen neprosviští.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám