Odvrácená strana nablýskané Ibizy. Kvůli overturismu žijí místní i ve stanech

Nedostupné bydlení je problémem napříč celým Španělskem. Lidé si stěžují, že majitelé nemovitostí upřednostňují krátkodobé turistické pronájmy nad těmi dlouhodobými, což vede k nedostatku bytů. Na Ibize je situace obzvlášť tíživá, uvádí Independent.

Úřady uvedly, že loni žilo v provizorních osadách takřka 800 lidí. Šlo jak o místní obyvatele, tak o sezonní pracovníky, kteří na ostrov přijíždějí během léta. Kvůli absenci ubytování pak přespávají ve stanech, chatrčích nebo obytných vozech.

Jednou z takových provizorních osad je Can Rovi 2, odkud bylo minulý měsíc vystěhováno na 200 lidí. „Tenhle ostrov je ráj, nejhezčí místo, které jsem kdy spatřil. Ale má odvrácenou stranu,“ uvedl 50letý technik Jeronimo Diana, který je původem z Argentiny. Vysvětlil, že běžný měsíční nájem spolkne většinu jeho platu, který činí 1800 eur (asi 44 tisíc korun).

Independent uvádí, že loni v červenci dosáhly nájmy na Ibize svého dosavadního maxima, jeden metr čtvereční vyšel průměrně na 33,7 eura (přes 820 korun). Za malý byt s jednou ložnicí to je pak zhruba 1500 eur (kolem 36 700 korun). Minimální mzda ve Španělsku je přitom 1381 eur (necelých 34 000 korun).

Vedlejším efektem krize na trhu s nemovitostmi je, že na Ibize není dostatek zdravotníků či učitelů, uvádějí oficiální vládní data. Někteří jsou kvůli drahým nájmům nuceni dojíždět ze sousedních ostrovů Mallorky a Menorky.

Čtyřiadvacetiletá zdravotní technička Maria Jose Tejerová uvedla, že sdílí malý byt se dvěma spolubydlícími, protože nájem je oproti jejímu platu dvojnásobný. Při nočních výjezdech si pak přijde spíše jako hlídačka dětí. „Lidé sem přijedou, pijí, berou drogy a myslí si, že je život jedna velká party, přitom ten život může taky skončit,“ míní Tejerová.

Také 28letá sestřička Lia Romerová z Kanárských ostrovů, jež si občas přivydělává jako tanečnice, musí sdílet byt. Může přitom zapomenout na to, že by sama okusila něco z bujarých večírků nebo mohla zajít na večeři. „Ibiza je jen o tom, že dáváte na odiv svůj majetek, ale pro obyčejné lidi tu není místo,“ zkonstatovala.

Sociální pracovníci Gustavo Gomez a Belen Torresová, kteří provozují azylový dům, tvrdí, že majitelé bytů mnohdy diskriminují rodiny s dětmi a nájemníky vystěhují, aby je mohli během léta nahradit turisty, ze kterých „vytřískají více peněz“. Úřady se proto rozhodly zasáhnout proti nelegálním krátkodobým pronájmům, za které hrozí provozovatelům vysoké pokuty.