Od kolébky po rakev. Plzeňské Národopisné muzeum prošlo kompletní revitalizací

„Jeden okruh přibližuje každodenní život člověka, který se narodil v první polovině devatenáctého století někde na venkově, přestěhoval se do Plzně, stal se etablovaným členem zdejší společnosti a ve městě také zemřel,“ řekl Novinkám vedoucí muzea Michal Chmelenský.

Nechybí odkazy třeba na tehdejší školní systém, spolkový život. Průhled do krámu nebo do hospody. A tohle putování od „kolébky ke hrobu“ končí stylově. „Máme tady pár funerálních zajímavostí. Třeba krásnou výklopnou rakev z městského špitálu, to je málokdy k vidění. Pochází z 30. let 19. století,“ poznamenal Chmelenský.

Druhá část expozice je zaměřená především na způsoby obživy lidí ve městě i na venkově. „Představujeme zde také naši unikátní sbírku lidového a městského textilu, tu jsme zatím prezentovali jen v omezené míře,“ upozornil Chmelenský. Jedna z vitrín skrývá třeba více než 400 let starou pohřební výbavu Bohunky Lobkovické ze Šternberka.

Revitalizace muzejního komplexu v nejužším historickém jádru Plzně odstartovala na podzim roku 2021. A neobešla se mimo jiné bez kompletní výměny veškerých inženýrských sítí.

„Chotěšovský dům prošel za posledních sto let dvěma zásadními rekonstrukcemi, poslední v 90. letech, tehdy se mimo jiné měnila střešní krytina,“ řekl už dříve Chmelenský. „Ale stále tam byly olověné rozvody vody, tristní stav sociálních zařízení, topilo se elektřinou, objekt byl nevstřícný pro lidi s handicapem,“ upozornil. Dnes je budova připojená na dálkové vytápění a světlíkem jezdí výtah zajišťující bezbariérový přístup.

V domě je i přednáškový sál s renesančními freskami, badatelna, kanceláře a depozitář.

Objekty spadají pod Západočeské muzeum, které zřizuje Plzeňský kraj. Ten na akci za 129 milionů korun přispěl pětadvaceti miliony, skoro šest přišlo od ministerstva pro místní rozvoj, zbytek pokryla evropská dotace. Unie už dříve přispěla i na další dva projekty Západočeského muzea - depozitář v Rokycanech a revitalizaci památného vodního hamru v Dobřívi. „Celkem muzeum získalo na dotacích bezmála sto dvacet dva milionů korun,“ připomněla Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky Centra pro regionální rozvoj.