Článek
Sestup se uskutečnil 29. září roku 1786. Kníže na dno propasti, do níž si nechal zbudovat schody, vyrazil „v četném doprovodu učenců“. Díky jeho počinu se dá mluvit o snaze zpřístupnit podzemí veřejnosti. Do podzemí následně bez pochyby díky schodům vyrazili i prostí občané. Sloupsko-šošůvské jeskyně byly zpřístupněny turistům už v roce 1881.
Jejich součástí je i jeskyně Kůlna, která byla domovem neandertálců. V sobotu se s nimi návštěvníci setkají znovu. Půjde o tým nadšenců v kostýmech, který příchozím představí život těchto předchůdců moderního člověka. „Do scének doplníme i vědce, kteří u nás bádali, a to Johana Nagela, Martina Kříže a Karla Valocha,“ uvedla vedoucí jeskyní Miluše Hasoňová.
Salmové byli vášniví milovníci vědy a přírody. Karel a pak jeho syn Hugo budovali rozsáhlé mineralogické, botanické a zoologické sbírky. Hugo dokonce podnikl odvážnou výpravu, kdy se pokusil na voru proplout proti proudu říčky Punkvy až na dno propasti Macochy. Později se stal jedním ze zakladatelů současného Moravského zemského muzea.
Hasoňová doporučuje si koupit vstupenky na sobotu předem na webu jeskyní. O historické prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní, které ročně navštíví 45 000 osob, je vždy velký zájem.
Lze do nich vyrazit na 1800 metrů dlouhý prohlídkový okruh nebo na jeho kratší - poloviční variantu. Do nejhlubších částí sloupského jeskynního systému se mohou zájemci starší deseti let a vyšší než 140 centimetrů podívat i v současnosti, v rámci zážitkových prohlídek Po stopách Nagela. Tříhodinové výpravy s přilbami a čelovkami do spodních pater krasového podzemí se sestupem až na řečiště Sloupského potoka, pozdější Punkvy, se konají na objednání předem.
„Nejde o běžnou prohlídku po betonových chodnících, ale o pohyb přírodní jeskyní se sestupem a výstupem po dvanáctimetrovém žebříku, přechodem desetimetrového lanového traverzu či částečně broděním přírodním řečištěm. V některých úsecích je pohyb možný jen po čtyřech, místy se i plazí,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
