Tak trochu jiná kulinářská cesta aneb Když je bio opravdu bio

Políčka, na nichž se střídají nejrůznější plodiny, od obilovin až po saláty či kedlubny, dobře živené krávy na šťavnatých pastvinách přírodních rezervací, ovocné sady… To vše navíc protkané vodními toky, které dodávají půdě tolik potřebnou vláhu. Tak nějak vypadá braniborská krajina, jejíž plody dokážou šikovní farmáři proměnit v prvotřídní produkty. Nabídka je tak pestrá, že z toho jednomu jde hlava kolem a návštěva bio krámku v některé z braniborských vesnic vás zaručeně zbaví iluzí a sebevyhlášenější farmářský obchod u nás vám pak bude připadat jako chudý příbuzný. Dáme vám pár tipů, co byste neměli při svém putování po Braniborsku vynechat.

Zřejmě jen to, že rakytník se německy řekne Sanddorn a paní Christine Bergerová se rozhodla pojmenovat svůj původně ryze domácí podnik, sestávající z její zahrádky v Petzowě u Postupimi, dnes však již středně velkou firmu o dvaceti zaměstnancích, právě Sandokan. Když před více než dvaceti lety začínala, byl rakytník ještě poměrně neznámou rostlinou. Dnes se k ní sjíždějí experti z celého světa a učí se, jak plody rakytníku nejlépe proměnit ve zdravou a navíc výtečnou záležitost.

O tom se přesvědčíte právě u paní Christine, jejíž produkty pravidelně sklízejí medaile. Možná vám zpočátku bude připadat kyselý, ale rychle mu přijdete na chuť. V našich zeměpisných šířkách je rakytník považován za citrón severu, nicméně vitamínu C obsahuje dokonce desetkrát více. Paní Christine z něj vyrábí celou škálu dobrot, které se hodí právě na to, abyste si je vzali s sebou jako suvenýr: klasické šťávy, likéry, džemy nebo dokonce gumové medvídky či kosmetiku.

Co si budeme povídat, nejlepší suvenýr je vždy nějaká ta originální místní pálenka. Pokud ale navštívíte rodinnou palírnu Schultz´ens Siedlerhof ve Werderu, tak vám reálně hrozí, že zakoupené suvenýry vyprázdníte ještě dříve, než stihnete doma dát ochutnat příbuzným. Stejně jako paní Christine a její rakytníkové dobroty i rodina Schultzových sklízí ocenění za výtečnou chuť a aroma svých pálenek, které opravdu stojí za doporučení. Jakmile ochutnáte, určitě si nejednu lahvičku budete chtít vzít domů.

Zdejší ovocné pálenky, tzv. obstler, opravdu voní a chutnají přesně po tom ovoci, z něhož byly vyrobeny, ať už to byly hrušky Williams Christ, maliny nebo zvláštní odrůda višní. U Schultzových kromě pálenek nakoupíte i čerstvé ovoce na svačinu, můžete si tu dát i oběd před dalším putováním krajinou postupimských a havolských jezer.

Až budete v Postupimi a budete shánět něco dobrého, křupavého a ideálně ještě teplého z trouby ke snídani či svačině, poohlédněte se na Friedrich-Ebert-Straße po Biobackhaus Leib, kde pomalu budete mít chuť přelézt pult a prozkoumat všechny druhy krásného pečiva zblízka. Jen se zakousnout! Historie firmy se datuje do roku 1978, kdy založila první pekárnu s pěti zaměstnanci ve Falkensee západně od Berlína, kde má dodnes své sídlo a pobočku. Dnes mají už téměř stovku zaměstnanců.

Pokud by vás kroky zavedly přímo do Falkensee, kde najdete i výše zmiňovanou vyhlášenou pekárnu, doporučujeme zajít na oběd či večeři do restaurace a literární kavárny Hexenhaus (Dům čarodějnic). Toto místo vypadá kouzelně už zvenčí. Dřevěný domek s věžičkami a trámy z masivních kmenů opravdu působí, jako byste se rázem ocitli v pohádce. Nelekněte se ale vstupních dveří, do nichž jsou vyřezáni brouci a veverky. Na stůl vám zde ale místo lektvarů budou servírovat vybrané pokrmy z regionálních a bio surovin.