Nejužší dům v Česku je zřejmě v Praze, sloužil jako nevěstinec

Ulička, v níž dům stojí, byla dříve druhým vchodem do dvora domu U Křikavů v Řásnovce. Až během staletí se průchod proměnil na obytnou místnost, v níž jistá dáma provozovala přes čtyřicet let (až do roku 1922) nevěstinec.

Dalším kuriózním domem v Praze je nenápadný hotel poblíž Staroměstského náměstí. Jde o zelenou budovu z roku 1360 v úzké Seminářské ulici mezi Mariánským náměstím a Karlovou ulicí na Starém městě. Hotel je díky své šířce 3,28 metru místní raritou.

Historie domu není úplně jasná, ví se jen, že původně byl součástí přilehlého domu, s nímž zřejmě sdílel i společné sklepní prostory, v roce 1433 se od něho pak oddělil. Asi až v 17. nebo na samém počátku 18. století došlo k úplnému osamostatnění a další přestavbě. Tehdy byl objekt zvýšen o 3. patro.

Obytný dům v čínské Šanghaji, postavený ve 20. letech minulého století, vypadá z jedné strany, jako by to byla jen zeď. Budova nepravidelného tvaru je totiž na jedné straně široká jen 30 centimetrů. Podle obyvatel je ale vnitřní uspořádání domu celkem normální.

Nejužší dům světa se dnes pravděpodobně nachází v Amsterdamu v Nizozemsku. A to v ulici Singel č. p. 7 a je široký pouze 1 metr.

Prvenství mu ale zřejmě vyfoukne nově vznikající dům s názvem Keret House ve čtvrti Wola ve Varšavě. Ve své nejširší části má mít pouhých 122 cm a v nejužší dokonce jen 72 cm.