Článek
Moji pozornost na první pohled zaujme mladá žena, která kousek od mořského břehu cvičí jógu. Nahá. Lze předpokládat, že nebude příliš stydlivá.
Jsem novinářka a píšu články na téma nudismus. Nevadilo by, kdybych vám položila pár otázek?
Proč ne (odpovídá s úsměvem asi třicetiletá žena, která je na první pohled až znepokojivě ve formě. Záhy se dozvídám, že se jmenuje Anna a pochází z Nizozemska).
Cvičíte nahá často?
Moc ne, doma jsou k tomu jen zřídkakdy ideální teplotní podmínky, a navíc mám zvědavé sousedy.
Definujete se spíš jako nudistka, nebo naturistka?
Nad tím jsem vlastně nikdy nepřemýšlela. Prostě mě baví svléknout se na pláži…
Takže se jedná spíš o příležitostný koníček než životní styl?
Určitě. Naprostou většinu života trávím klasicky oblečená. Jinak by to ani nešlo, jsem učitelka.
A musí to být pláž, nebo vám stačí i jiné přírodní kulisy?
Pláž je za mě rozhodně nejlepší. Nerada se koupu v plavkách. Vnímám je jako studený mokrý hadr, který se mi lepí na tělo. Není to pohodlné při plavání, a už vůbec ne po něm. I doktoři souhlasí, že koupání bez plavek je pro ženy zdravější.
Jedná se tedy spíš o fyzický komfort než nahotu jako takovou?
Do určité míry to taky hraje roli. Když sundám oblečení, cítím se automaticky lehčí. Je to jako by s ním odpadly i běžné starosti a všudypřítomné konvence. Člověk nemusí nic předstírat, je stoprocentně sám sebou.
Jak často jezdíte na „nahé dovolené“, chodíte třeba na nudapláže nebo do sauny i v okolí domova?
Obvykle vyrážím jen jednou ročně. Jsem tu s kamarádkou, ale ta si ráda přispí, takže za mnou přijde zhruba kolem oběda. Nudapláže jako takové nevyhledávám vůbec. Mám ráda přírodní pláže bez veškerých služeb, kde se můžu svléknout stranou od davů. Nevadí mi, když bude v okolí pár lidí. A je mi jedno, jestli jsou oblečení, nebo nazí. Hlavně, když nefotí.
Umím si představit, že část lidí by argumentovala tím, že když jste nahá na veřejném místě, nemělo by vám focení vadit. Ač je to proti nepsaným pravidlům slušnosti.
Na nudapláži je focení striktně zakázané, na těch neoficiálních je hezčí prostředí a míň lidí, ale zase to s sebou nese určitá rizika. Je to do značném míry o vychování a smýšlení konkrétního člověka. Fotit si cizí ženu v plavkách také nelze považovat za vhodné, nahou tím spíš.
Jak vaši příležitostnou nahotu vnímá vaše nejbližší okolí?
Rodina o mém koníčku ví a není z něj nadšená, ale neodsuzuje to. Párkrát se mi povedlo přesvědčit mámu, aby to na společné dovolené taky zkusila. Plavání bez plavek označila za příjemné, ale stydí se. Když se objeví lidé, zase se obleče.
Můj partner je v tomhle směru úplně z jiného těsta. Veřejná nahota je pro něj silně nekomfortní. Rozhodně by se nesvlékl. Ne že by tu přese mě přehodil ručník, ale z mé nahoty na veřejnosti je nervózní.
Když se svléknu na krásné pláži, cítím se svobodně, klidně. Vnímám jen slunce, šumění moře a občasný vánek. A tohle by to kazilo. Všechno je o kompromisech. Já s ním nechodím na fotbal a on se se mnou nesvléká na pláži.
Jezdíte tedy na dovolené každý zvlášť?
On občas vyrazí s kamarády za sportem, já s kamarádkou na pláž. Aspoň jednou ročně cestujeme spolu. Když se v rámci společné dovolené podíváme na pláž, vykoupu se v plavkách, i když z toho nemám radost. Ale nahota v Asii nebo arabském světě je buď silně nevhodná, nebo vyloženě zakázaná, což samozřejmě respektuji. Alespoň se pak vždycky snažím rychle převléct do suchých plavek.
Kdy jste s nudismem začala?
Zhruba před deseti lety. Neměla jsem předtím něco jako vnitřní touhu to vyzkoušet. Ale byla jsem na odlehlé pláži, kde skoro nikdo nebyl. Těch pár lidí v dálce bylo nahých. Tak mě napadlo: Proč to nezkusit? A byla to láska na první obnažení.
Máte oblíbená místa, kam za tímto účelem ráda jezdíte?
Mám, ale nechám si je s dovolením pro sebe (smích). A nezmiňujte, prosím, ani tuhle pláž. Je totiž moje oblíbená. Můžete uvést, že si vybírám z řeckých ostrovů. Tahle země má k nahotě historicky velmi pozitivní vztah.
Vždycky chodím na pláže, které jsou o něco složitěji dostupné. Kam musíte ujít kus pěšky. To přirozeně eliminuje množství lidí. Pak jdu na co nejvzdálenější konec, kde už obvykle někdo nahý je. Vyberu si místo aspoň pár desítek metrů od něj a zůstanu, dokud se pláž nezačne plnit.
Vaše tajemství je u mě v naprostém bezpečí. Tohle je totiž i můj oblíbený ostrov… Jste tu sama, nahá a není tu skoro nikdo. Nedostala jste se takto někdy do nepříjemné situace?
Občas mě osloví nějaký muž s tím, jestli si nechci chvíli popovídat. Zdvořile odmítám. Nahota není pozvánka k seznámení. Alespoň u mě ne. Kdybych stála o pozornost podobně smýšlejících lidí, půjdu spíš na nudistickou pláž, byla bych upravená a ne s culíkem na nejvzdálenějším konci zátoky.
Nebudu už dále rušit. Vzkázala byste ještě na závěr něco lidem, kteří by nudismus či naturismus rádi vyzkoušeli, ale stydí se?
Snad jen ať o tom zbytečně moc nepřemýšlejí. Pokud se chtějí svléknout a jsou na místě, kde jim to nemůže způsobit problémy, ať to prostě zkusí. Jestli je to pro ně to pravé, nejspíš poznají hned. A když ne, prostě si zase oblečou plavky. A budou o zkušenost bohatší.