Článek
„Inspirovali jsme se v Rakousku. Tam na některých jezírkách podél horských potůčků právě takové vory byly. Pro děcka to byla neskutečná zábava a zpestření. Tehdy mě napadlo, že bychom to mohli udělat i tady, v Břeclavi,“ řekl Filip Šálek (Naše Břeclav), jeden z členů břeclavského spolku.
A tak během letního brontosauřího tábora v nedaleké Kančí oboře, kam se sjeli děti i dospělí z celého Česka, vor vznikl. „Nakoupili jsme materiál, děcka to vyrobila a hned ten den jsme vor vyzkoušeli přímo u úpravny vody v Kančí oboře na odlehčovacím rameni řeky Dyje,“ vzpomíná Šálek, který je břeclavským zastupitelem.
Vor je vyrobený ze smrkových desek a tvrzeného fasádního polystyrénu a pohromadě drží díky speciálním venkovním vrutům. „Ty vydrží větší nápor. Pokud bychom použili klasické, tím, že dřevo pracuje a ve vodě se roztahuje, vrutům by se uštíply hlavičky,“ dodal Šálek.
Po prázdninách vor skončil na Mlýnském náhonu. Pár set metrů od centra města v klidové zóně zdejšího zámku je k dispozici veřejnosti.
Plavidlo o rozměrech 1,5 × 1,5 m je stabilní, uveze najednou jednoho dospělého a dítě. S vorem se dá ujet i čtyři sta metrů po Mlýnském náhonu, kam přitéká voda z odlehčovacího ramene řeky Dyje. K odrážení se používá dřevěné bidlo, to návštěvníci najdou za stromem, ke kterému je vor přivázán.
„Je to úplně něco jiného, možnost zažít město jinak, z vodní hladiny. Je ale pravda, že musíme často řešit údržbu, stává se, že lanko od voru někdo přeřízne a plavidlo se octne neznámo kde, nebo se ztratí bidlo,“ přiznal Šálek.
Žádné nebezpečí podle něj plavčíkům nehrozí. „Pokud by se stalo, že vor ztroskotá, nic se neděje, protože v náhonu je maximálně půl metru vody a tak třicet centimetrů bahna.“
Vor na Mlýnském náhonu v Břeclavi je stabilní, uveze jednoho dospělého a dítě.
