Článek
Hlídači hřbitova, znepokojeni šířením hub kvůli vzestupu teplot, propadáním hrobek vlivem sesuvů půdy a bouřemi, volají o pomoc, aby zachránili toto kouzelné a mysteriózní místo, které si oblíbili turisté, píše agentura AFP.
Vypsali tedy konkurz určený krajinářům, jehož cílem je navrhnout plán, který by hřbitov otevřený v roce 1839 zachránil před klimatickou krizí v nadcházejících desetiletích. „Plán by měl zahrnovat příštích 20 let, kdy bude oteplování klimatu pokračovat,” říká předseda asociace Přátelé hřbitova Martin Adeney.
Na romantickém hřbitově odpočívá na 170 tisíc lidí, mezi nimiž jsou takové celebrity, jako je romanopisec George Eliot či spisovatel a hudebník Douglas Adams. Je tam i hrobka beze jména, jak si to přála rodina popové hvězdy George Michaela, jenž skonal v roce 2016.
Autor Kapitálu, německý filozof Karl Marx, je pohřben ve východní části hřbitova, zatímco západní část s křivolakými pěšinkami na zalesněném pahorku, se svými katakombami a egyptskou cestou pochází z viktoriánského období.
Hroby jsou zanedbané
Hřbitov ročně navštíví na 100 tisíc lidí a jejich počet v posledních sedmi letech vzrostl o 30 procent. V době pandemie covidu-19 byly návštěvy hřbitova pozastaveny.
Místo je to krásné, ale náhrobní kameny a katakomby trpí léty zanedbávání a vlivy oteplování klimatu. Některé hrobky jsou obaleny pletivem a jsou na nich cedule varující před rizikem. Náhrobní kameny se povážlivě naklánějí a některé už spadly na zem. Náhrobní kameny ale také nadzvedávají kořeny stromů.
Hřbitov je otevřený od poloviny 19. století.
Hlavní hrobník Frank Cano má obavy ohledně hrobky z 19. století, kterou poškozují a naklánějí kořeny jednoho stromu. Náhrobky také posunují pohyby jílovité půdy, konstatuje hrobník, který tam pracuje šest let. „Hřbitov ohrožují stromy, břečťan a ostružiníky. Příroda se snaží toho hřbitova zmocnit,” říká.
Také vítr je čím dál tím silnější, vysvětluje Cano. Vyšší teploty vedou k tomu, že se tam množí houby a stromy poškozuje mnohem více škůdců, dodává.
Loni bylo zapotřebí pokácet jeden z nejvýznačnějších stromů hřbitova, velký libanonský cedr, který byl poškozen houbami. Podle plánu mají být vysazeny stromy, které lépe odolávají klimatickým změnám. Cano doufá, že nový plán umožní, aby historie žila vedle přírody, aby hřbitov mohl existovat ještě po staletí.
Obnova vyjde na miliony
Starý hřbitov nedostává žádné státní peníze. Není rentabilní, a tak jej majitelé v 70. letech nechali napospas přírodě. Hrobky poškodili vandalové a z hrobů vyčnívaly kostry zesnulých. Obyvatelé čtvrti však přišli na pomoc a založili sdružení.
Některé hroby zarůstají břečťanem.
Obnova hřbitova bude zásadní, říká Martin Adeney. Konečná částka na obnovu není známa, ale „hovoříme tu o milionech”, odhaduje předseda asociace Přátelé hřbitova. Doufá, že potřebné finance přinese celostátní loterie.
Asociace požádala architekty, aby přišli s návrhy, podle nichž by místo bylo více otevřené návštěvníkům, ale zároveň by se respektoval klid zemřelých. Na hřbitově by tak byly nové toalety, případně i kavárna.
Místo smutku? Barevný rumunský hřbitov je velkým uměleckým dílem
