Lomy u Ameriky, neuvěřitelně romantické místo poblíž Prahy, byly i symbolem utrpení

Lokalita je známá, ve dvou desítkách jam se od 90. let 19. století těžil vápenec hlavně pro kladenské hutě, další jsou i na protějším břehu Berounky, kde ukously část povrchu Českého krasu. Amerika se lomu začalo říkat na základě amerického způsobu těžby, kdy se z hlavní chodby kopaly odbočky.

Průzračná voda Velké Ameriky byla výborným koupacím místem, ale zakázaným, policisté na odvážlivce, kteří nedbali zákazu, pořádali hony, převážně vítězné. Takže si musíme odpustit báječnou koupel a spokojit se pohledy ze zajištěných vyhlídek.

Dolů sice vede kolem pravého břehu cesta, ta je ale uzavřená, využívají ji potápěči, kteří tu cvičí, a hlavně filmaři, území má podobnou scenérií, jakou známe z westernů.

Lomy se dají obejít po značených cestách, výchozí bod je u parkoviště, kde je jedna z nejpěknějších vyhlídek.

Na zhruba tříkilometrové naučné stezce, jejíž začátek je u parkoviště, narazíte na jedenáct informačních panelů, některé jsou upevněny na starých kolejnicích jako připomínka těžebních prací.

Pohled na Velkou Ameriku je možný jenom na několika vyhlídkách, vstupu k okraji brání, často nerespektované, ocelové lano a mnoho výstražných tabulí. U těch překvapí, kolik jich je poničených, téměř všechny jsou počmárané, zlámané…

Natažené dráty brání přístupu na hranu obří jámy, jejíž stěny mají až 80metrovou výšku a hrozí tu pád. Smrťáků už tu bylo dost.

Těžební oblast patří společnosti Lomy Mořina, spol. s r. o., překročení zákazu vstupu je penalizováno 15 tisíci korunami.

Lomy jsou propojeny podzemními chodbami, společnost umožňuje několikrát do roka jejich prohlídku, která je velmi zajímavá, zazní tu i legenda o Hansi Hagenovi.

Má se jednat o nacistického vojáka, jenž se ukrýval v opuštěných štolách, hlavně ve 3. patře západní části blízko lomu Malá Amerika. Jeho přízrak prý zuřivě útočí na toho, kdo naruší jeho klid.

Velká Amerika je nejznámějším z lomů, jeho krásu využívali a využívají filmaři, zahrál si například ve filmové parodii na westerny Limonádovém Joeovi, Akumulátoru, Malé mořské víle, točily tu i zahraniční produkce.

Z „limonádníka“ je ale nejznámější, na jedné z infotabulí je snímek, jak herce Fialu drží na laně nad propastí, když pod sebou vyhlíží padouchy. Městečko bylo postaveno na louce u barrandovských ateliérů.

Cesta podle lomu, po jeho pravé straně, je zleva lemována lomem, z druhé strany se nachází pole. Když zaprší, budete mít po chvíli těžké nohy a bláto nejen na botách, ale i kalhotách.

Minete jeden vyhlídkový bod, ale ten je za lanem, takže v podstatě tam nemáte co dělat.

První zmínky o zdejším dolování jsou z lucemburských dob, konkrétně z roku 1320, kdy král Jan udělil mílové právo k pálení vápna.

Hlavní rozmach začal s rozvojem vysokopecního hutnictví, hlavně pro kladenské hutě, kam se vozila železná ruda z dolů u Nučic do Vojtěšské huti. V roce 1900 protáhli koleje až na Mořinu, těžený vápenec se používal převážně ve stavebnictví, později k odsíření elektráren. Ač se zdají lomové stěny kompaktní a pevné, došlo na Velké Americe v roce 1960 k sesuvu, který ukončil těžbu.

Při těžbě se kombinovala povrchová těžba s hlubinným dolováním.

Jáma „Grand Canyonu“ má rozměry 750 krát 150 metrů, hloubku mezi 65 až 80 metry, šest těžebních pater, spodní je zatopeno, vytěžený kámen se vyvážel ven náklaďáky na východní straně.

Západní strana, zakončení lomu, není tak strmá, právě tudy se potají lezlo dolů. Je tu hezká vyhlídka, z ní jsou vidět i „díry“ ve skále, otvory z důlních chodeb. Podzemí je významným zimovištěm několika druhů chráněných netopýrů.

Za západní částí Velké Ameriky leží o pár set metrů další lom, Mexiko. Má ale i název Trestanecký, Deštivý, Schiloušák nebo se mu říkalo Český Mauthausen, podle nechvalně známého lomu v Rakousku, kde zahynuly za druhé světové války tisíce lidí při těžbě kamene.

O tomto lomu se říká, že na jeho dno, také zatopené, slunce nikdy nezasvítí. Tady pracovali v nelidských podmínkách v letech 1949 až 1953 političtí vězni. U příchodu k němu stojí dvě informační tabule, text o práci je doprovázen i fotografiemi. Na hraně lomu stojí vápencový památník věnovaný vězňům a hunt s naloženým kamenem.

Češi tu vraždili Čechy, normy na těžbu byly vražedné, dozor vykonávali ti nejhorší kriminálníci a sadisti. Před našimi občany tu ale byl za 2. světové války pracovní tábor pro zločince a v letech 1945-1946 zde byli umístěni Němci. Trestanecký lom byl zavřen v roce 1953.

Podle památníku vede žlutě značení strmá a drolivá stezka směrem na Malou Ameriku a dál na Karlštejn.

Naučná stezka pokračuje chodníkem po levé straně Velké Ameriky, po několika stech metrech ale končí. Po krátkém výstupu se octnete před lanem a tabulí zakazující vstup.

To jsem nepochopil, další vyhlídka už tu není. Takže se vrátíte na parkoviště.

Méně navštěvovaným lomem je Malá Amerika, při silných mrazech se sem chodilo bruslit, lom uvidíte i po návštěvě podzemí.

Ze Zličína jezdí autobus 311, který má zastávku u Velké Ameriky.

Kam dál v CHKO Český kras: CHKO Český kras vyhlásili v dubnu 1972, rozprostírá se mezi Prahou a Berounem. Třetinu zabírají lesy, je tu dobré turistické značení, mnoho cyklotras, oblíbená je podle Berounky. Z turistických cílů je třeba vyzvednout Karlštejn, Tetín, Svatý Jan pod Skalou, Beroun, Koněpruské jeskyně, Solvayovy lomy.