Článek
„Sgrafita to potřebovala, ať už kvůli tomu, že tam byla spousta uvolněných částí, které začínaly opadávat nebo už někde opadaly, ale také kvůli znečištění. Je to po téměř 50 letech velká rekonstrukce, na kterou se opravdu dlouho čekalo,“ řekl kastelán.
Litomyšlský zámek ze 16. století si zachoval svou renesanční podobu, jeho sgrafitová výzdoba však během staletí výrazně utrpěla a postupně ji překryly omítky. Zájem o renesanční psaníčková sgrafita vzrostl v 19. století. Jejich první a větší odkrytí přišlo ve 30. letech 20. století, tehdejší zásah štukatéra Antonína Pochobradského ale poškodil značnou část původní výzdoby a zachovalo se jen přibližně 30 procent původních sgrafit. V 50. letech na jeho práci navázal restaurátor Miroslav Böswart.
Skutečný zlom ale přinesla až komplexní obnova zámku v letech 1973 až 1989. Restaurování dělal tým předních českých výtvarníků vedený Václavem Boštíkem, Zdeňkem Palcrem, Stanislavem Podhrázským a Olbramem Zoubkem, k němuž se připojili také další umělci a studenti Akademie výtvarných umění. Po letech ale potřebovala fasáda znovu obnovit a vyčistit.
„Sgrafita jsou určitě velmi zajímavá a lidé by si je měli pořádně prohlédnout. Na psaníčkových sgrafitech najdou nejrůznější motivy, rostlinné i figurální. Stejně tak na velkých figurálních scénách, které vyžadují více času a pozornosti. Jedna návštěva proto často nestačí,“ řekl kastelán.
Obnova sgrafit je součástí generální opravy zámku za 425 milionů korun, která začala v roce 2023 a skončí v příštím roce. Práce zahrnují také obnovu kamenných prvků, střech, krovů, Panského domu, ohradní zdi a altánu ve francouzské zahradě. V interiérech se restaurátoři zaměřili na historické prostory ve druhém a třetím patře, včetně zámeckého divadla z roku 1767, kuchyně a místností spojených s životem rodu Valdštejnů.