Článek
V Petrově skále vysoké až pět metrů je nejkrásnější ledová výzdoba k vidění většinou až koncem února, kolem svátku sv. Petra (22. února). Odtud podle Aleny Zemanové ze spolku Krajina břidlice zřejmě pochází také název Petrova skála. Ta vznikla jako důlní dílo po těžbě galenitu, což je nejdůležitější ruda olova a břidlice.
Vytěžená komora je ukryta v lesích poblíž Spálova a díky tomu, že je na severozápadním úbočí jednoho z kopců, nabízí pro tvorbu ledové výzdoby skvělé podmínky. „Musí se však v čase potkat tři faktory: dostatek vody v nadloží komory, denní teploty lehce kolem nuly a mrazivé noční teploty,“ vysvětlila s tím, že voda z nadloží prosakuje do komory a v mrazivém vzduchu zamrzá.
„Kapky stékající na dno komory vytvářejí ledové sloupky – ledové ducháčky, voda stékající po stěnách zase tvoří zajímavé ledopády,“ nastínila Zemanová.
Krápníky, které lze v Petrově skále vidět, se správně nazývají stalagmity a stalaktity. „Krápníky jsou obecné pojmenování. Stalaktity jsou ty, co jsou ze stropu dolů, a stalagmity rostou ze dna nahoru,“ objasnil Jan Lenart z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity, který je i předsedou České speleologické společnosti, s tím, že někdy se oba útvary propojí a vznikají ledové sloupy.
Upozornil, že proto, aby ledová krása v bývalé štole vznikla, je nutné, aby byl uvnitř mrazivý vzduch. „Pokud tam je a drží se jen u země, tak vzniká stalagmit. Pokud je ho tam dost, tak vznikají i stalaktity od stropu dolů.“
Jde o unikát
Podle Lenarta je pro jejich tvorbu ideální, když střídavě během zimy mrzne a taje a je u toho ještě dost srážek. „Když je sucho, tak se tam voda nedostane a ten proces nezačne,“ uvedl. Proč mráz a voda vyzdobí někdejší štolu vždy až na sklonku zimy nebo počátkem jara, je proto, že dlouho trvá, než v ní vznikne jezero mrazivého vzduchu.
Petrovu skálu označuje odborník za unikát, ale ne proto, že se v ní tvoří stalagmity a stalaktity najednou. „Ale kvůli jejich četnosti. Je to ojedinělé místo, minimálně v regionu, a patří mezi nejlepší lokality tohoto typu v celé České republice,“ zhodnotil Lenart.
On sám už v lokalitě viděl stalagmity metr vysoké. Letos to ale nebylo, protože počasí tvorbě ledových hřibů, svíček, věží či komínů, jak se ledovým útvarům rostoucím od země nahoru také říká, nepřálo.
„Letošní ledová výzdoba je velmi malá proti předešlým letům. Zima sice byla mrazivá, ale projevil se nízký stav vody v půdě,“ pokrčila rameny Zemanová, která vzhledem k nastávajícímu oteplení už nepředpokládá, že by krápníky letos ještě rostly.
