Klášter v Plasích už zase láká návštěvníky na obří hodinový stroj

Pro zájemce se sýpka otevřela po několika letech, kvůli opravě byla uzavřená od počátku desetiletí. „Máme to teď zorganizované tak, že si lidé u barokního mechanismu užijí polední odbíjení. To je vyvrcholení celé prohlídky,“ řekl Novinkám kastelán Pavel Duchoň. Stroj poháněný šestisetkilogramovým závažím je v chodu od roku 1686, hodinář jej každý den ručně natahuje.

Návštěvníci nahlédnou i do impozantního podkroví a jednoho křídla sýpky. „Projdou také oběma gotickými kaplemi,“ připomněl Duchoň. Pamatují krále Přemysla Otakara II., přežily barokní přestavbu a jsou unikátně postavené nad sebou.

O říjnových víkendech se konají prohlídky sýpky dvakrát denně, první začíná v půl dvanácté, další o tři hodiny později. „Chodí se po menších skupinkách,“ upozornil Duchoň. Do budoucna se tady počítá třeba s výstavami nebo menšími animačními akcemi pro děti.

Sýpka je staticky zajištěná, má novou střechu, opravený krov, hodinová věž dostala bělostnou fasádu. Kompletním zrestaurováním prošlo monumentální vstupní schodiště.

V areálu konventu po dvou letech skončila rovněž obnova opatské zahrady, a to včetně arkádové chodby a barokního altánu – tyto práce vyšly na téměř třicet milionů korun. „Altán v létě poskytuje kýžený stín a mohou se v něm konat například svatby. Jednu už jsme tady měli,“ poznamenal kastelán.

Altán byl před rekonstrukcí v dezolátním stavu, kusy spadlého stropu byly dlouhá léta uložené v krabicích. Restaurátorům se z nich nicméně podařilo znovu sestavit stropní štukové zrcadlo. „Byly to takové puzzle s nejvyšší obtížností,“ konstatoval Lukáš Veverka z Národního památkového ústavu. „Jejich sestavení trvalo stovky hodin. Dlouho se myslelo, že už se to nedá dát dohromady. Měli jsme jistotu jen u jednoho rohu a jednoho oblouku,“ dodal.

Arkádová chodba byla v jednom rohu staticky narušená. „Základy nebyly dostatečné, krov byl zdeformovaný,“ upozornil Veverka.

V příštích letech by měla pokračovat rekonstrukce sýpky. „V plánu je obnova fasád, křídel, obou gotických kaplí i podzemního propojení s opatskou rezidencí,“ zrekapituloval Duchoň. „Podzemní chodba by měla být přístupná veřejnosti, ale příští rok to určitě nebude – bude to oříšek z technického i památkářského hlediska,“ poznamenal Duchoň.

Podle Petra Pavelce, ředitele příslušného územního odboru Národního památkového ústavu, bude záležet na přísunu potřebných financí. „Jde o zhruba sto padesát milionů korun, které přislíbil současný premiér. S tím, že pověřil ministra kultury, aby tyto prostředky zajistil,“ informoval Pavelec. „Projekčně je vše připraveno, jakmile se objeví možnost čerpat peníze, mohou práce začít. Potrvají ještě minimálně tři roky,“ uzavřel Pavelec.