Hlavní obsah

Kapverdy: Větrná výspa v Atlantiku

Novinky, Blanka Kovaříková

Desítka vulkanických ostrovů pojmenovaných podle nejzápadnějšího bodu kontinentální Afriky – Zeleného mysu (Cabo Verde, z něhož se zkomolením do češtiny stal Kapverdský mys) – láká čím dál víc českých turistů. Překvapením pro našince bude, že pár se jich tu dokonce usadilo.

Foto: Zdeněk Kovařík

Metropole Salu Espargos

Článek

Navzdory svému názvu nemají Kapverdy, vzdálené od České republiky 5000 kilometrů a 570 kilometrů od pobřeží Senegalu, s mysem nic společného a nejsou ani stále zelené. Objevili je Portugalci v roce 1456 a po staletí je využívali jako vojenskou základnu, překladiště otroků a zboží, s nímž se plulo dál až do Indie.

Stahovali se sem také lovci velryb a piráti. Jinak ale ostrovy trpěly opakovanými hladomory. Nedařilo se tady téměř nic vypěstovat, a kdo mohl, stěhoval se pryč.

Turisté jsou na Salu

Kapverdy jsou od roku 1975 republikou a tvoří je 10 ostrovů a pět menších ostrůvků. Většina z nich je obydlených, jen ostrov Santa Luzia, na němž stojí pouze dva rozbořené domky a ruina kapličky, vyhledávají prý pouze pašeráci drog.

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Pouliční prodavačka suvenýrů

Turisticky nejživější je Sal, na němž už v roce 1939 vybudovali Italové mezinárodní letiště. Tam míří nejčastěji i čeští turisté. Hlavním městem ostrova je Espargos. Z turistického centra, městečka Santa Maria, kde stojí většina hotelů, se tam dostanete pohodlně za 20 minut po jediné silnici vedoucí z jihu na sever ostrova. Silnice je asfaltová a poloprázdná.

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Pestrobarevný domek v městečku Santa Maria

Jezdí tudy jen turisté v mikrobusech, taxících, na čtyřkolkách a místní převážně ve sběrných mikrobusech – alugerech. Ostrov poznáte za jediný den, ostatně na délku měří jen 30 kilometrů a ve svém nejužším místě má pouhé čtyři kilometry, takže ze silnice vidíte z obou stran moře.

Surfaři i umělci

Na Salu žijí hlavně mladí lidé, kteří pracují v turismu. Věkový průměr obyvatel je pouhých dvacet let. Jejich rodiče a prarodiče se většinou přestěhovali na jiné, zelenější ostrovy, kde si mohou něco vypěstovat. Na některých místech se daří kukuřici, bramborám, manioku, hrachu, kokosu, cukrové třtině, banánům a datlím. K zemědělství je využíváno zhruba 16 procent půdy. Na Salu se pokoušeli pěstovat alespoň žluté melouny – marně.

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Obchod v pustině

Jediné, co zdejší obyvatele v minulosti jakžtakž živilo, byla těžba soli (od ní je odvozen název ostrova). Ale ani ta se už dávno nevyplatí, a tak se solný důl Pedra de Lume, situovaný uprostřed kráteru, proměňuje díky zahraničním investorům na lázeňské zařízení. Slané jezírko obsahuje 26 procent soli. Je to sice míň než v Mrtvém moři, ale má rovněž pozitivní účinky na nejrůznější neduhy.

Největším lákadlem ostrova tak zůstává Atlantský oceán a silný vítr, který tu vane prakticky po celý rok. Proto se tu konají mezinárodní surfařské závody a stahují se sem milovníci kitesurfingu, jejichž prkna nepohání obvyklá plachta, ale vysoko se vznášející drak.

Ostrov, který působí poměrně pustým dojmem, a tvoří jej převážně písek a kamení, láká také umělce. Tady můžete díky minimálnímu světelnému znečištění pozorovat hvězdnou noční oblohu podobně jako uprostřed Sahary. Malíři a spisovatelé si oblíbili vesničku Murdeiru, v níž se usadili také němečtí lékaři na penzi, gynekolog a zubařka, a otevřeli si tu malou ordinaci.

O jídle a pití

Za pocit jisté bezstarostnosti a trvale příjemně teplého počasí se platí určitými nevýhodami. Tou největší je absence pitné vody. Musí se kupovat balená či odsolená v kanystrech z takzvaných fontanarií, místních vodáren, kde barel pro zdejší obyvatele stojí 50 centů. Pro našince však odsolená voda není ideální, neboť má vysoký obsah minerálů a soli a může způsobit zažívací potíže.

Sal je také zcela závislý na dovozu. Stává se, že několik týdnů není k sehnání třeba mrkev, rajčata či jiné potraviny. Typické místní jídlo cachupu je jakýsi guláš z kukuřice, fazolí a další zeleniny, sladkých brambor a zelených banánů, kuřecího masa, slaniny a rajského protlaku. Jedí ho i k snídani s tím, že vyvaří tekutinu a pak si cachupu dají jako přílohu ke smaženým vejcím, klobáse či k pečené slanině.

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Na Salu se, stejně jako ve všech přímořských oblastech, konzumuje velké množství ryb

Jinak místní samozřejmě konzumují ryby, největší oblibě se těší tuňák na mnoho způsobů. Našince rozhodně nadchne chuť zeleniny a ovoce dovážených ze sousedních ostrovů. Je totiž zcela jiná než u plodů ze supermarketů.

Rady na cestu

Měnovou jednotkou je kapverdské escudo (ECV). Kurz: 1 euro = 110 ECV. Vezměte si s sebou eura, s nimi se dá platit téměř všude, stejně jako kartou.

Ke vstupu na Kapverdy je zapotřebí vízum. Udělí ho na letišti. Když je na Kapverdách poledne, je u nás deset hodin.

Oficiálním jazykem je portugalština, ale nejvíce se mluví kreolštinou.

Počítejte s tím, že ne všude vám bude fungovat mobil a internet v počítači. V hotelích a internetových kavárnách je většinou pokrytí zajištěno.

Místní prodejci v letoviscích ceny velice rádi nadsazují, s některými lze smlouvat, jiní se urážejí. Snaží se ale komunikovat anglicky, nějaká slova zvládají i v češtině. Vnucují se také rádi jako vaši průvodci; pokud se s nimi dáte do řeči, těžko se jich pak zbavíte.

Vhodným dárkem jsou tamní suvenýry (látkové panenky, makety lodí, hračky z plechu a drátků, náramky z mušlí), konzervy tuňáka, káva a grogue, pálenka z cukrové třtiny s různými příchutěmi. Pije se s ledem a s citrónem.

Co je k vidění

Centrem turismu na Salu je městečko Santa Maria – říká se mu Malá Itálie, protože sem jezdí hodně Italů a provozují tady řadu občerstvení. Kromě krásné pláže, kde se podél Atlantiku dá ujít osm kilometrů, je zajímavé zdejší náměstí a katolický kostel.

Středověký solný důl v Pedra de Lume uprostřed kráteru, kde se dá koupat a podstoupit masáž. U něj stojí zachovalá kaplička z 19. století.

Lávové jezírko Buracona – voda v něm se neustále doplňuje z Atlantiku až desetimetrovými vlnami, které se rozbíjejí o skály, jež jsou tvořeny černou sopečnou horninou. Vedle přírodního bazénu se nachází malá jeskyně, kde plavou ryby a langusty.

Na ostatní ostrovy se dá vypravit ve vrtulnících. Celodenní letecké výlety nabízejí agentury za 130 až 190 eur na ostrov Fogo s 2829 metrů vysokou aktivní sopkou nebo na ostrov Santiago, který je z Kapverd největší, nejzelenější a žije zde polovina obyvatel.

Výborné tu mají i přírodní šťávy, kompoty, marmelády a moučníky. Restaurací na ostrově stále přibývá, provozují je hlavně Italové, ale v Espargosu už najdete i podnik vedený Čechem. Před lety odjel na Sal na dovolenou a tak se mu tu zalíbilo, že zůstal.

Reklama

Výběr článků

Načítám