Hlavní obsah

Jeskyně v Mladči v Litovelském Pomoraví znali lidé už v době ledové

Právo, Miloslav Hradil

Jeskyně v Mladči v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví na Olomoucku proslavily zejména archeologické nálezy. Labyrint puklinových chodeb a dómů, který vytvořil svou erozní činností ve vápencovém vrchu Třesín potok Hradečka, má však co nabídnout i těm, kteří rádi zavítají do kouzelné říše skřítků a víl.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

Mladečské jeskyně nabízejí ke zhlédnutí i nádhernou výzdobu.

Článek

„Jeskynní labyrint je dlouhý zhruba 1,25 kilometru a rozkládá se na ploše čtyř hektarů. Pro veřejnost je přístupná trasa o délce 380 metrů,“ řekla Právu vedoucí Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová.

Mladečské jeskyně byly objeveny už v roce 1826, a to náhodou při lámání kamene, ale vědecká veřejnost si jich všimla teprve v roce 1881, kdy tu zahájil výzkum kustod vídeňského Národního muzea J. Szombathy.

Foto: Profimedia.cz

Mladečské jeskyně jsou známé především díky archoelogickým nálezům.

Objevy, které učinil on a jeho následovníci, pak zařadily Mladeč do jedné řady s Neanderthalem či francouzským Cro-Magnonem. V jeskyni bylo doloženo osídlení cromagnonského člověka z období středního paleolitu. Tuto domněnku potvrdili na počátku 21. století vědci z Rakouska a USA, podle nichž šlo o jedno z nejsevernějších, největších a také nejstarších sídlišť těchto lidí v Evropě.

Nejcennějším nálezem byly tři fosilní lebky člověka z období paleolitu (přibližně 30 tisíc let př. n. l.), tedy z poslední doby ledové. Cennými však byly i nálezy množství koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich přítomnosti, jako byly kamenné a kostěné nástroje či ohniště.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

Do původní podoby z počátku 20. století se letos vrátila vstupní budova Mladečských jeskyní.

Objeveno bylo v jeskyních mj. i množství kostí pravěkých zvířat, například mamuta, jeskynního medvěda, lva, pratura či polární lišky. Nálezy jsou dnes uloženy v Národním muzeu ve Vídni, v olomouckém Vlastivědném muzeu a v brněnském Moravském muzeu.

Expozice o kromaňoncích

Mladečské jeskyně prošly v minulých letech výraznou modernizací. Po dřívějších úpravách návštěvnické trasy se letos do původní podoby z počátku 20. století vrátila jejich vstupní budova, která již byla ve značně dezolátním stavu a v 50. a 70. letech k ní navíc přibyly přístavby, které původní objekt znehodnocovaly. Při rekonstrukci za 26 miliónů korun u ní vyrostla i moderní budova se zázemím pro provoz a návštěvníky.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

V Dómu mrtvých je umístěna výpravná expozice o kromaňoncích.

Jeskyně dostaly nový východ a nově byla také vybudována terasa s vyhlídkou. Do původního vstupního vestibulu byla zpět umístěna expozice, která jeskyně přibližuje jako vzácnou paleontologickou a archeologickou lokalitu. Podle Coufalové se expozice rozšíří i dovnitř jeskyně. „Chceme přiblížit život cromagnonského člověka, co mohl zažít a s čím se mohl setkat. Mohl se například setkat s medvědem, maloval kresby na stěny a zřejmě se tu odehrávaly i rituální obřady,“ uvedla Coufalová.

Již nyní mohou návštěvníci v jeskynním Dómu mrtvých, v němž prohlídka labyrintu začíná, spatřit výpravnou expozici o kromaňoncích, která ztvárňuje rituální obřad s figurínami pravěkých lidí.

Foto: ČTK

Jeskyně prošly značnou modernizací.

K ještě větší atraktivitě jeskyní by měly přispět také nejrůznější akce.

Krása v dílně přírody

Na své si však při prohlídce Mladečských jeskyní přijdou nejen ti, které fascinuje historie, ale i ti, které do jeskyní láká krása vytvořená v dílně přírody. Chodby třípatrového labyrintu jsou kryty mohutnými vrstvami pěnitce, které tvoří nádherné vodopády, drapérie i jiné útvary a záclony. Krápníky bohatě zdobené jsou například Chrám přírody či Panenská jeskyně se Zkamenělým hradem.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

K nejobdivovanějším výtvorům přírody patří v Mladečských jeskyních stalagmit Mumie, říká průvodkyně Kateřina Kršková (na snímku).

K doteku pak přímo láká obrovský stalagmit Mumie, výtvor dva a půl metru vysoký, vážící přes jeden a půl tuny. Sáhnutí se však nedoporučuje. „Tvrdí se, že kdo se Mumie dotkne, ten do roka a do dne zkamení,“ upozorňuje turisty průvodkyně Kateřina Kršková. Přesto mnozí pokušení neodolají.

Pozornější návštěvníci si při prohlídce všimnou, že některá místa jsou jim důvěrně známá, i když třeba do jeskyní zavítali poprvé. Posloužila totiž v minulosti jako kulisa pro řadu filmů. Jde například o snímky Freonový duch, O statečném kováři, Sirotek z Radhoště či Princezna Fantaghiro. K zajímavostem nepochybně patří, že lokalita vápencového vrchu Třesín, v němž Mladečské jeskyně leží, neblaze proslula ve středověku.

Foto: Právo

Podle historických záznamů byl totiž tehdy Třesín, ležící na obchodní cestě z Čech do Olomouce, nejobávanějším místem, kde povozy byly často přepadány a jejich doprovod pobit nebo unesen.

Kdy, jak a za kolik

Do Mladče se snadno dostanete autem, protože obec leží při rychlostní komunikaci z Olomouce do Mohelnice. Vedou tu i cyklistické stezky.

Jeskyně jsou otevřeny během letní sezóny (od května do konce září) denně kromě pondělí od 9 do 16.30 hodin.

Za prohlídku zaplatí dospělí 90 korun, studenti, děti starší 6 let a držitelé průkazu ZTP 40 korun a senioři, kteří již dovršili 65 let, 70 korun. Volný vstup mají malé děti do 6 let.

Dnes se toho lidé, kteří sem zavítají, obávat nemusejí. Čekají je spíše příjemné zážitky, a pokud jim po návštěvě Mladečských jeskyní zbude ještě čas, mohou navštívit třeba i nedaleké jeskyně v Javoříčku, hrad Bouzov, arboretum v Bílé Lhotě či romantické stavby, které tu v okolí vybudovali Lichtenštejnové.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám