Článek
Hradní interiéry prošly viditelnou proměnou po více než 20 letech, druhé patro začalo měnit svou podobu kvůli trase Rodinný hrad od ledna.
„Otevření tras je poměrně významným krokem, po 20 letech se tak trochu muzejní expozice proměňuje v prezentaci sídla posledních majitelů. Takto postupujeme na všech našich památkových objektech - chceme ukázat, jak šlechta žila a jak ta rodina fungovala,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
V rámci přípravy nových prohlídkových tras místnosti získaly svou původní podobu, a připomínají tak každodenní život posledních šlechtických majitelů. Instalace vycházejí z dobových fotografií, inventářů a archivních pramenů z první poloviny 20. století.
Trasa Rodinný hrad návštěvníky zavede do soukromého světa Jana Františka Liechtensteina a jeho manželky Karoliny Ledebourové, kteří se na hrad nastěhovali po svatbě v roce 1936.
Na hradě se narodily a vyrůstaly také jejich čtyři děti. Součástí prohlídky jsou tak dětské pokoje s původními hračkami a knihami, které děti skutečně používaly. „K nejzajímavějším exponátům patří dřevěná stavebnice, kterou údajně dostal princ Albert ke svým pátým narozeninám. Dochovala se v mimořádně dobrém stavu,“ podotkla mluvčí kroměřížského pracoviště NPÚ Dagmar Šnajdarová.

Z expozice Rodinný hrad
K vidění je i pokoj vychovatelky, pokoj pro hosty či pánský klub. Zajímavostí jsou také intimní sféry života, zájemci tak mohou nahlédnout do koupelny, na toaletu nebo si mohou představit, jak měli majitelé hradu díky speciálnímu pozorovacímu oknu přehled o vchodu do hradu. Podle autora tras Radka Ryšavého bylo smyslem jeho práce zasadit autenticitu místností s původním vybavením do života konkrétní rodiny.
Novinkou letošní návštěvnické sezony na šternberském hradě je také prohlídkový okruh Knížecí sídlo, který se návštěvníkům otevřel v březnu.
Památku představuje jako reprezentační a soukromé sídlo knížete Jana II. z Liechtensteinu. Součástí prohlídky jsou soukromé pokoje knížete Jana II. vybavené uměleckými předměty z období gotiky, renesance a baroka. Pozornost budí také technické zázemí aristokratického sídla z přelomu 19. a 20. století, například osobní a jídelní výtah nebo dodnes provozuschopná hradní kuchyně.


