Článek
Zavedení daně podepsal havajský guvernér Josh Green loni v květnu. Úřady odhadovaly, že se jim díky poplatku povede vybrat takřka 100 milionů dolarů ročně (přes dvě miliardy korun), které by se následně využily na nejrůznější projekty související s klimatickou změnou.
Jde například o doplňování písku na erodující pláži Waikiki, vymýcení invazivních a hořlavých druhů travin anebo bezpečnostní prvky na střechy, které by ochránily domy během tropických bouří. Informuje o tom server EuroNews.
Podle Greena by mělo 10 milionů návštěvníků, kteří ročně na Havaj zamíří, přispět k ochraně životního prostředí. Daň na klimatickou změnu pro turisty výletních lodí však nakonec zablokoval před koncem roku 2025 soud.
Proti poplatku, který by tvořil celkem 14 procent z ceny plavby, se ostře ohradili provozovatelé výletních lodí, podle nichž by se pobyty lidem výrazně zdražily. Daň označili za nezákonnou.
„Jsme i nadále přesvědčeni, že jednáme podle zákona a že daň bude potvrzena po projednání u odvolacího soudu,“ kontroval mluvčí kanceláře generálního prokurátora Havaje Toni Schwartz.
Mají ji Řecko i Maledivy
Daň na boj s klimatickou změnou zavedlo už několik zemí. Od loňska ji vymáhá například Řecko, výše se odlišuje podle typu ubytování i podle sezony. Prostředky se využívají například na vyrovnání se s častými lesními požáry. Takzvanou zelenou daň vybírají od loňska také Maledivy, kde z peněz financují nejrůznější environmentální iniciativy.
Počty výletních lodí pak reguluje množství světových destinací. K omezení či úplnému zákazu se uchýlily třeba Benátky, Amsterdam, Dubrovník či Bora Bora. Důvodem jsou jednak dopady na životní prostředí, jednak snaha vypořádat se s masovým cestovním ruchem, který zatěžuje infrastrukturu a způsobuje řadu problémů.
