Článek
V taxíku se řítíme po mostě Sinamalé, který spojuje ostrov Hulhulé, kde se nachází Mezinárodní letiště Velana, s hlavní částí Malé. Jak se metropoli přibližujeme, doprava značně houstne a získává tolik typický asijský charakter, což znamená nejen koordinovaný chaos, ale i dominantní přítomnost skútrů. Jejich používání tady dává snad ještě větší smysl než kdekoli jinde.
Malé je totiž malý, hustě zastavěný a zalidněný ostrov. Na délku měří asi dva kilometry, na šířku přibližně kilometr, přičemž na ploše dvou km2 žijí desetitisíce lidí; v celé administrativní oblasti, která zahrnuje i okolní ostrovy, to je přes 200 tisíc. Prostoru tedy opravdu není nazbyt, a když z některé vedlejší ulice odbočuje na hlavní autobus, musí pečlivě kličkovat a vyměřovat jako v Tetrisu. Skútry jsou logickou a nutnou volbou, protože se do Malé jednoduše vejdou.
I v našem taxi křižujeme tímhle lidským mraveništěm minimálně dvacet minut, než se dostaneme do centra. Našinec si teď zřejmě představí buď historické jádro se starými budovami, nebo moderní administrativní čtvrť. Pro Malé vlastně neplatí ani jedno, protože se v něm minulost a přítomnost přirozeně prolínají.
Po staletí šlo o královský ostrov, kde měli sultáni své paláce. Historické centrum se ale muselo postupně přizpůsobovat populačnímu tlaku, a tak začala vedle dnešních památek vznikat moderní zástavba. Nakonec se celý ostrov i uměle rozšířil, když jeho plocha přestala stačit.
Hned vedle Páteční mešity Hukuru Miskiy, která je z poloviny 17. století a platí za jednu z hlavních turistických atrakcí, tak stojí věžáky. Působí to skoro nepatřičně, asi jako kdyby se vedle nějaké evropské románské rotundy tyčil panelák. Jenže tady nebylo na výběr.
Prezidentský palác je roztomile vypadající stavba.
Hukuru Miskiy je nicméně pozoruhodná stavba, a to zejména díky použitému korálovému kameni. Fasáda je zdobená nejrůznějšími ornamenty, interiér zase dřevořezbami. Svatostánek je obklopen malým hřbitovem a přes ulici stojí oficiální prezidentské sídlo, palác Muliaage. Je to takový roztomilý modrobílý domeček, žádná obří rezidence.
Rybí trh je cítit zdaleka
Památky v klasickém slova smyslu se dají v Malé spočítat na prstech jedné ruky, možná dvou, když se člověk opravdu usilovně snaží. O prohlížení dominant tady ovšem nejde. Mnohem zajímavější je nasávat atmosféru jednoho z nejhustěji obydlených hlavních měst. A také se podivovat nad tím, jak jsou ulice vzhledem ke kumulaci lidí až neuvěřitelně čisté a uklizené. V Asii takřka nevídaný jev.
Od mešity Hukuru Miskiy je to jen několik kroků k Sultan Parku, jedné z oáz města. A není to jen fata morgana, okolí skutečně působí nečekaně uhlazeně. Nachází se tu Pomník vítězství, který připomíná výhru nad srílanskými žoldáky a maledivskými rebely při neúspěšném pokusu o státní převrat v roce 1988. Pak je tu také Národní knihovna a umělecká galerie, Národní muzeum nebo Islámské centrum.
Zelených ploch není ve městě mnoho, jejich přítomnost je ale v rušné metropoli velmi příjemným osvěžením. Ze Sultan Parku si vykračujeme k severnímu okraji ostrova na náměstí Republiky. To zdobí ohromný stožár s maledivskou vlajkou. Mnohem víc mě ale zaujme, že skupinka bílých Evropanů tady nikoho nezajímá. Přitom bych si myslel, že turisté do Malé moc nejezdí. Proč by taky měli, když Maledivy táhnou kvůli úplně jiným věcem?
Ale vidět ostrý kontrast mezi uzavřenými resorty, kde je vše načančané, a autentickým městem, kde se nebydlí jen tak naoko, je rozhodně zajímavé.
Největší syrovost si pak mohou turisté dopřát na rybím trhu. Jeden je hned u náměstí Republiky a láká zejména díky rejnokům, kteří se houfují u přístavní zídky. A že jich je. Samotný trh je malinký, ale živelný. Kromě ryb tu prodávají také zeleninu a ovoce. Naprostou samozřejmostí jsou kokosy, které jsou nezbytnou součástí maledivské kuchyně. Stejně jako tuňáci.
Slunce pomalu klesá k obzoru. Při severním okraji Malé jsou roztroušena nástupní mola, ze kterých se vyráží nejrůznějšími směry, včetně letiště. Právě loď volíme při zpáteční cestě. Zlaté paprsky, které dopadají na budovy a rozvlněnou hladinu moře, jsou hezkou tečkou za návštěvou jednoho z nejunikátnějších hlavních měst světa.
