Článek
Kromě množství tradičních i exotických rostlin mohou návštěvníci obdivovat architektonickou podobu ohromného skleníku, který je podle mluvčí královské kanceláře nedílnou součástí evropského kulturního dědictví. „Je postaven v secesním stylu a jedná se o první užití skla a kovu dohromady, ve své době to byla velmi avantgardní stavba,“ vysvětluje Rafike Yilmezová.
Iniciátorem stavby byl král Leopold II. Belgický, vášnivý sběratel rostlin. Stavbou mohutného dómu pověřil architekta Alphonse Balata, přičemž jednotlivé části skleníku byly postaveny mezi léty 1874 a 1905 a propojeny sítí prosklených galerií a chodeb. Stojí při tom na stejném pozemku, jako palác královské rodiny — ta ve skleníku proto pořádá množství soukromých akcí, pro veřejnost je atrakce přístupná pouze na jaře. Ve 194hektarovém komplexu se nachází také jezero nebo čínská pagoda.
Stoletá tradice
Působivý skleník je veřejnosti přístupný prakticky od samého otevření stavby, jde o mnohaletou tradici. „Král Leopold II. Belgický tu uspořádal zásnubní večírek pro svou dceru, princeznu Stehphanie. A poté se rozhodl oslavit dokončení. Nejprve pozval všechny, kdo na stavbě pracovali a rok poté skleník na chvíli zpřístupnil i široké veřejnosti. Je to tradice, která jde daleko do minulosti a každý král na ni navazuje a po zhruba tři nebo čtyři týdny rovněž otevírá skleník návštěvníkům,“ dodává Yilmezová.
Přehlídka exotických rostlin je vskutku oslnivá. Když totiž král Leopold rozšířil svou moc nad africkým Kongem, rozhodl se tamní krajinu přenést do své vlastní domoviny. Podle správce královské usedlosti Michela Dekense se panovník zapáleně staral o svoji vzácnou a milovanou botanickou kolekci. „Obklopil se těmi nejlepšími odborníky: botaniky, pěstiteli, zahradními architekty, aby celek působil co možná nejautentičtěji,“ tvrdí Dekens.
Dodává, že se ve skleníku nachází i několik skutečně starých a vzácných rostlin. „Například v oranžerii máme skutečně nádherné pomerančovníky, tomu nejstaršímu z nich musí být už 200 let,“ uvádí. Tropické rostliny se navíc musejí udržovat při konstantní teplotě, aby měly vhodné podmínky pro život, potřebují také spoustu světla, což je při chladných belgických zimách vzácný faktor. Skleník je proto vyhřívaný a je v něm udržována teplota 18 stupňů Celsia.
Letos jsou skleníky otevřeny pro veřejnost do 10. května.