Článek
Tam, kde dnes stojí luxusní pětihvězdičkové hotely, které svými příznivými cenami často strčí ty evropské do kapsy, byla ještě před nějakými 40 lety víceméně jen pustina. Ačkoli se osídlení oblasti dnešní Hurghady datuje do 4. století, samotná osada byla založena až počátkem 20. století a mnoho dalších dekád nebyla ničím víc než pouhou rybářskou vesnicí.
To se začalo měnit v 80. letech vlivem zahraničních investorů, kteří zde začali stavět hotelové komplexy. Vycítili totiž potenciál v místních bělostných plážích a bohatém podmořském životě, který je i dnes masivním lákadlem Rudého moře. Ačkoliv fascinaci poněkud kalí přítomnost žraloka tygřího, jenž je zodpovědný za několik útoků na lidi v posledních letech.
Rozmach Hurghady, kdy se rybářská vesnice stala pulzujícím a oblíbeným letoviskem, není ničím ojedinělým. Podobný osud potkal třeba i Dubaj, ačkoliv samozřejmě v mnohem masivnějším měřítku, nebo Punta Canu v Dominikánské republice. Daly by se ovšem najít i další příklady.
Špína i chaos. U Káhiry s láskou na první pohled nepočítejte
Ve stínu elegantní mešity
Hurghada má dnes mezinárodní charakter, vyjma Čechů si ji oblíbily i mnohé jiné národnosti. Život se tu odehrává samozřejmě nejen za branami nablýskaných hotelových komplexů, ale i v prašných a rušných ulicích, které mohou svým syrovým naturelem neznalého a nepřipraveného turistu snadno zaskočit. I když oproti takové Káhiře je tu vlastně pořád dost klídek.
Mešita Al Mina vyniká dvěma vysokými minarety.
Z „učesanějších“ částí Hurghady láká turisty například místní přístavní promenáda, která vybízí k podvečerním procházkám či k posezení v některé z restaurací či barů. Nejeden výletník bude obdivovat desítky zakotvených jachet. Pomalým tempem lze odsud dojít k jedné z dominant města, mešitě Al Mina, která patří i podle portálu TripAdvisor k nejvyhledávanějším atrakcím letoviska.
Jde o největší mešitu egyptského guvernorátu Rudé moře (arabsky se nazývá Al-Bahr al-Ahmar), která je poměrně novým přírůstkem. Otevřela své brány teprve v roce 2012 a zabírá plochu o osmi tisících metrech čtverečních. Alabastrově bílý svatostánek má dva štíhlé minarety.
A pokud byste se před známými chtěli vytahovat znalostmi o severoafrických zemích, můžete se blýsknout třeba tím, jak se egyptské kulaté minarety odlišují od těch marockých či tuniských, které jsou robustnější, a především hranaté.
Dále od ruchu
Zajímavé poznatky pak lze načerpat i v místním muzeu, jež nabízí exkurzi za jednou z nejstarších světových civilizací. Pyšní se asi dvěma tisíci exponáty, které vyprávějí příběh Egypta nejen z pohledu starých Egypťanů, ale také Řeků a Římanů, Židů, křesťanů i muslimů.
Město láká k procházkám v přístavu.
Dalšími lákadly letoviska Hurghada jsou mimo jiné akvapark Makadi či park s egyptskými miniaturami. Káhira s pyramidami a sfingou je odsud přece jen dost daleko, a tak je pochopitelné, že ne všem se chce během dovolené trávit dlouhé hodiny v autobusu. Oba zmíněné parky leží v příjemné vzdálenosti za Hurghadou a uspokojí obzvlášť rodiny s dětmi.
Dá se předpokládat, že právě rodiče s menšími ratolestmi nepohrdnou klidnějšími oblastmi a do rušné Hurghady se dvakrát nepoženou. Ve stejném guvernorátu jim jsou proto k dispozici třeba letoviska Sahl Hasheesh, ležící asi 18 kilometrů jižně od města, poněkud vzdálenější a odříznutější je pak Safaga. Tam panují stejně dobré podmínky pro potápění jako kdekoliv jinde podél Rudého moře. Atraktivní je také blízkost několika korálových ostrovů.
Kdo nechce zamířit do mořských hlubin, může na vlastní kůži otestovat vhodnost zdejšího prostředí pro vodní sporty s dopomocí větru, tedy windsurfing či kitesurfing.
Chrám Karnak je jedním z hlavních lákadel Luxoru.
Sahl Hashees je obdobně se rozvíjející středisko jako Safaga, kde jeden z místních resortů – Oberoi – získal v roce 2016 prvenství v cenách portálu TripAdvisor za nejlepší luxusní hotel v Egyptě. Stal se rovněž jedním z nejlépe hodnocených na Blízkém východě.
Přímo ke králům
Hurghada je ideálním výchozím bodem pro výlety ve středním Egyptě. Tradičně se odsud jezdí do Luxoru, někdejšího hlavního města starověkého Egypta v éře Nové říše. Egypťané ho nazývali Veset, starověcí Řekové Théby. Město se v době svého rozmachu rozrostlo na oba břehy Nilu, obyvatelé navíc věřili, že jedna z místních hor ukrývá vstup do podsvětí.
Samotné město je velmi rušné, turisté sem však nejezdí, aby brouzdali jeho chaotickými ulicemi. Hlavním lákadlem je proslulé Údolí králů s hrobkami, kterých jsou tu desítky. Tu nejznámější, Tutanchamonovu, objevil v roce 1922 anglický archeolog Howard Carter. Slavnou posmrtnou masku, jež se stala symbolem celé egyptologie, si mohou turisté prohlédnout v archeologickém muzeu v Káhiře.
Nedaleko Údolí králů je rovněž Údolí královen, jehož nejznámějším místem je hrobka Nefertiti. Královnina busta se nachází v Berlíně, a díky ní je Nefertiti považována za jednu z nejkrásnějších žen starověkého světa.
Veset byl ve starém Egyptě vnímán jako sídlo boha Amona-Re, jenž vznikl sloučením dvou bohů. Teologický vývoj této postavy není dodnes zcela jasný, šlo však o jedno z nejvýznamnějších božstev své doby. Není proto divu, že právě jemu je zasvěcen luxorský chrámový komplex Karnak, ten vůbec největší a nejproslulejší v Egyptě. Do dnešních dní se z něj zachovalo poměrně mnoho, včetně masivního sloupořadí, zdí či soch.
Obdobně ikonický je pak i chrám královny Hatšepsut, nalepený ke skalnímu úbočí, označovaný jako nejposvátnější z nejposvátnějších. Minout Luxor, který je skrz naskrz protkaný dávnou historií, by byla jednoduše škoda.
Ve starověku byla centrem všeho vědění. Svůj význam ale neztratila ani po tisícovkách let
Může se vám hodit na Firmy.cz: Cestovní kanceláře a agentury