Argentina není země, je to dobrodružství

Los porteňos, jak si obyvatelé Buenos Aires říkají, žili 416 let ve městě, jehož jméno bylo tak trochu nesprávné. Juan de Garay město založil 11. června 1580 jako Ciudad de la Trinidad, zatímco přístavní část dostala název Santa María de los Buenos Ayres.

To bylo ale už druhé založení města. První se konalo v roce 1536, kdy Don Pedro de Mendoza, španělský kolonizátor, pojmenoval toto místo jako Ciudad del Espíritu Santo y Puerto Santa María del Buen Ayre. Nynější název je teprve z roku 1996, kdy konstituční dodatek poskytl tomuto městu autonomii. A tak se zrodilo jméno Ciudad Autónoma de Buenos Aires.

Buenos Aires je v jistém smyslu metafora Argentiny. Ve svých ulicích a okolí koncentruje více než polovinu obyvatelstva a je k tomu politickým, ekonomickým a kulturním centrem celé země.

Je osobitou metropolí, městem, které je otevřeno architektuře, kultuře a umění celého světa, dynamické i tradiční, historické i avantgardní. Desáté největší město na zeměkouli.

Nabízí celou řadu atrakcí: monumenty, kostely, muzea, umělecké galerie a divadla; náměstí, parky a zahrady, moderní nákupní centra i tržnice plné starožitností, hotely prvotřídní i jednoduché, restaurace s tuzemskou i mezinárodní kuchyní, stejně jako kouzlo všudypřítomného tanga.

Je to nejvíce fascinující město Latinské Ameriky s tolika atrakcemi, že jejich počet lze jen těžko překonat. Kromě těch notoricky známých turistických bodů zájmu bývá návštěvník ohromen překrásnou architekturou, udiven nočním klokotem velkoměsta, intenzivním kulturním životem, překrásnými tradičními kavárnami, rozlehlými parky a náměstími s neodolatelnou atmosférou. Spolu s tangem v ulicích se z této metropole stává jedinečný klenot ležící v deltě řeky Rio de la Plata, tedy řeky stříbra.

Zřejmě to bude Casa Rosada, neboli Růžový dům, který je prezidentským palácem a který se tolik proslavil díky Evitě Perónové. Barva paláce je spíš oranžová než růžová, ale to nemění nic na tom, že jeho základy tu stojí na místě, kde bývala starobylá pevnost z roku 1594, i když palác samotný pochází z roku 1873. Z balkonu tohoto paláce zpívala i Madonna ve filmu Evita. Já sám jsem tu viděl pouze současnou prezidentku.

Na stejném náměstí, na jakém se nachází prezidentský palác, tedy na Plaza de Mayo, se nalézá i tzv. Cabildo, tedy radnice za koloniálních časů. Dnes zde sídlí městské muzeum.

Kousek vpravo od Cabilda stojí Metropolitní katedrála. Postavena v 16. století, dnes mix různých stavebních slohů. Nalézá se zde mauzoleum generála José de San Martína, jehož ostatky sem byly roku 1880 převezeny z Francie. Je to osvoboditel Argentiny, Chile a Peru.

Asi dva kilomery od prezidentského paláce stojí budova Kongresu "Congreso de la Nación" Znalci USA a Kuby vám potvrdí, že tyhle "kapitoly" jsou v každém hlavním městě.

Pojďme se ale podívat na slavnou avenidu, o které sami Porteňos říkají, že je největší na světě. You wish! Ano, je to slavná Avenida 9 de Julio, tedy Avenida 9. července a na ní obelisk, ikona Buenos Aires.

Byl vztyčen u příležitosti 400. výročí založení města a já jsem v něm málem vypustil duši, když jsem vyšlápl oněch 206 schodů. Tento obelisk postavila jedna německá firma za pouhých 31 dnů.

Nyní vás zavedu kousek od právnické fakulty University Buenos Aires, kde se nachází obrovský mechanický květ, který se každé ráno otevírá slunci. Pokud si nepospíšíte, přes davy turistů se budete těžko prodírat a moc fotek neuděláte.

Městská část zvaná La Boca skrývá hned dvě místa, která je třeba vidět.

To první je místo zvané Caminito, což znamená "cestička".

Je to vlastně muzeum pod širým nebem, kde se nacházejí fungující bary a kde se venku tančí tango s živou hudbou. Tady totiž vzniklo slavné tango Caminito!

Druhým místem, kam by se měli podívat hlavně milovníci fotbalu, je stadion Club Atlético Boca Juniors, který vznikl roku 1905 a pro všechny Porteňos je to skoro svaté místo. Začínal tu třeba Maradona.

Ale protože na prohlídku Buenos Aires potřebujete minimálně tři dny, dejme si pro dnešek rozchod a zajděte si třeba do zařízení, kterému se říká Milonga, což je typický taneční sál, kde si můžete zatančit pravé tango argentino.

Zítra si můžeme zajet na typickou argentinskou farmu mezi kovboje, podíváme se do nádherných japonských zahrad, zavítáme do přístavu Puerto Madero s mostem Mujeres, který je otočný, a hlavně - zavedu vás do restaurace, kde se steaky z argentinských býků servírují na šavlích a kde si můžete dopřávat argentinská vína přímo ze sudů. Tím zdaleka prohlídka Buenos Aires nekončí.

Zažít Buenos Aires znamená nechat se unášet jeho šarmem a poznat, že je studnicí nekonečného objevování. Jak se říká, Argentina není země, je to dobrodružství!

Autor : Václav Zajíček