Článek
„Máme vytipovaných čtyřicet náhrobků, které je třeba vztyčit, případně zpevnit pro zvýšení bezpečnosti,“ uvedla ředitelka muzea Alena Káňová. Zvedání čeká ale jen ty náhrobky, které jsou kompletní, a je vyloučeno jejich sestavení v historicky neodpovídající poloze.
„Dalších šedesát až osmdesát náhrobků pak absolvuje konzervační nebo restaurátorské zásahy,“ řekla. Konzervační budou v případech, kdy je to nezbytně nutné pro jejich záchranu před zničením, další pak mají být obnoveny i restaurováním. Podle ředitelky nezávisí zahájení oprav jen na definitivním potvrzení finanční pomoci, ale i na počasí. Podobně jako okolí je i půda hřbitova silně podmáčená.
Židovský hřbitov v Břeclavi je dnes torzem původního rozsáhlého pohřebiště. Nejstarší hrob je z roku 1713. Od roku 1945 není používán. Z osmnácti stovek náhrobků zůstalo asi tři sta. Bývalý režim počítal s jeho úplnou likvidací, a tak nikomu nevadilo, když nemálo náhrobků skončilo v základech okolních rodinných domů.
„Z historických pramenů víme, že tady bylo šest náhrobků rabínů. Z nich zůstal zachovaný jeden. Ten je mezi kameny, které chceme restaurovat,“ upřesnila Káňová.
Unikáty hřbitova
Obnovy se dočká i kámen Ester Kuffnerové. Je jediný, který je na hřbitově v jazyce jidiš. Unikátem hřbitova je hrobka Ignaze Kuffnera. Neorenesanční skvost z roku 1898 by si rovněž zasloužil rekonstrukci, ta ale zatím není v plánu.
Muzeum zkoumalo, jestli žijí příbuzní muže, který byl významným rakouským podnikatelem a přál si být pohřben v rodné Břeclavi. Našlo ale jen velmi vzdálené příbuzné.
Neméně unikátní je rovněž obřadní síň židovského hřbitova, vystavěná v roce 1892 z cihel vyrobených v nedaleké lichtenštejnské keramičce. Její stav si vyžaduje rozsáhlou opravu, se kterou město počítá. Následně se stane kulturním a výstavním centrem. „Snažíme se ji zapojit do života města již teď, 9. června poskytne střechu vystoupení Máši Kubátové s recitálem ruských jidiš písní,“ připomněla Káňová.
Oficiálním vlastníkem židovských památek na hřbitově a v okolí je židovská obec. Břeclav se stará o zeleň, muzeum je zase garantem péče o budovy a hřbitov.