Zimní ochrana rostlin a stromků: Pomůže listí, chvojí, juta i další věci

Zimní ochranu není vhodné uspěchat. Pokud rostliny zabalíme příliš brzy, mohou pod krytem zplesnivět nebo začít rašit. Ideální čas přichází tehdy, když teploty pravidelně klesají k nule, ale půda ještě úplně nepromrzla, většinou v listopadu nebo začátkem prosince. Tehdy už rostliny přecházejí do klidového stavu, a přitom je ještě možné jim poskytnout poslední péči, která spočívá v tom, že je zalijete, přikryjete kořeny a obalíte kmeny. Konkrétní dobu je třeba samozřejmě upravit podle lokálních podmínek.

Nejcitlivější částí většiny rostlin jsou kořeny. Ty se v zimě ochladí rychleji než nadzemní části, platí to zejména u rostlin v nádobách, kde půda promrzá ze všech stran. Pro ně je proto ideální zapustit je do země nebo obalit nádobu jutou, rounem či polystyrenem. Pomoci může i jednoduchý trik, postavit květináč do většího a prostor mezi nimi vyplnit suchým listím.

U rostlin pěstovaných na záhonech nebo obecně volně na zahradě je základem mulčování. Pro tento účel se výborně hodí zmíněné spadané listí, sláma, štěpka nebo kůra. Vrstva mulče by měla být silná alespoň 10–15 centimetrů a měla by pokrývat prostor nad kořenovým balem. U trvalek ji klidně rozprostřete i mezi listy rostlin. U dřevin je dobré nahrnout mulč ke kořenovému krčku, ale ne přímo na něj, aby nezačal hnít.

Starý dobrý způsob, který se osvědčuje dodnes, je použít chvojí z jehličnanů (smrk, borovice, jedle) - chrání půdu před promrznutím, rostliny před větrem i prudkým jarním sluncem. Navíc dýchá, takže nehrozí zapaření. Chvojím můžete zakrýt trvalky, skalničky i růže.

Na záhonech je rozprostřete volně, zákrov z chvojí nemá rostliny dusit, ale jenom přikrýt podobně jako teplá peřina. Pokud použijete větvičky smrku, jehličí navíc časem opadá a půdu obohatí o kyselé látky, které prospívají například rododendronům.

Moderní materiály mohou zahradníkům ušetřit spoustu práce. Juta a netkané textilie chrání rostliny před větrem i prudkým mrazem, ale zároveň propouštějí vzduch. Jsou tak ideální pro růže, mladé stromky a stálezelené keře, které jinak často spálí ostré zimní slunce. Rostliny balte volně, představujte si, že jim dáváte kabát, ne korzet. Tkanina by se neměla dotýkat přímo větví, aby mezi ní a rostlinou zůstal vzduchový polštář. Spodní část vždy nechte trochu pootevřenou, aby pod zábalem mohl proudit vzduch a nezadržovala se vlhkost.

U malých stromků je vhodné jutou obalit kmen i korunu. Kmen chrání před mrazovými trhlinami, které vznikají, když se kůra na slunci ohřeje a pak rychle zmrzne.

Růže jsou královny zahrady, ale v zimě patří i mezi největší citlivky. Jejich dřevnaté části sice odolají, ale místo, kde z kořenů vyrůstají výhony, je zranitelné. Keřové růže přihrňte zeminou nebo kompostem do výšky 20–30 cm. Vrchní část zasypte chvojím nebo listím. Pokud jde o růže na kmínku, obalte celý kmen jutou nebo rounem a korunku zakryjte chvojím či pytlem. Pomoci může i papírový rukáv vyplněný suchým listím. Vše odstraňte až na jaře, když pominou mrazy, obvykle v dubnu.

Keře snášejí zimu různě, například zimostráz, bobkovišeň nebo cesmína jsou náchylné k poškození zimním sluncem. Jejich listy se mohou spálit, i když teploty nejsou extrémní. Zabalte je proto do bílé netkané textilie, která odrazí světlo a přitom propustí vzduch. U živých plotů postačí, když zakryjete návětrnou stranu.

Pokud se očekává silná sněhová nadílka, přivažte větve ke kmínku provázkem, aby se pod tíhou sněhu nezlomily.

Čerstvě vysazené stromky potřebují zvláštní pozornost. Mladé kmeny snadno poškodí mráz i zvěř okusem. Základem je proto ochrana kmene. Použijte ochranné plastové nebo rákosové návleky, které chrání před mrazem i zajíci. Kmeny můžete také obalit jutou nebo slámou svázanou provázkem. Kořeny stromku přikryjte silnější vrstvou mulče z listí, kompostu nebo kůry. Nezapomeňte na pevné kůly, které stromku budou podporou ve větru. Jinak by se stromek mohl během oblev, kdy změkne horní vrstva půdy, mohl snadno vyvrátit.

Zimní vítr dokáže rostliny vysušit rychleji než mráz. Zejména jehličnany a stálezelené keře pak trpí dehydratací, listy či jehlice hnědnou a opadávají. Pomůže větrná clona z jutové tkaniny, rákosu nebo dřevěných desek. Postavte ji na návětrnou stranu tak, aby bránila nejprudším poryvům.

A nezapomeňte, i v zimě, když je půda rozmrzlá, je občasná zálivka vhodná, hlavně u rostlin v nádobách a u nově vysazených stromků. Jen s tím počkejte na dny, kdy nemrzne.

Zimní ochrana je důležitá, ale stejně důležité je včas ji odstranit. Jakmile začnou teplejší dny a sníh zmizí, postupně rostliny odkrývejte. Pokud by zůstaly dlouho pod krytem, mohly by se zapařit nebo začít rašit příliš brzy. Nejprve odstraňte chvojí, pak postupně rozvažte textilie. Když hrozí ještě ranní mrazíky, nechte rostlinám přikrývku alespoň na noc.