Článek
Nutno podotknout, že předtím tu bývala drůbežárna. Nahoře byl pozemek částečně zkultivovaný, ale spodní část tvořily močály, šípkové porosty, lebeda a jiné vytrvalé plevele. Dnes už zahrada slouží jako dokonalé divadlo.
Hájkovi se tedy nenechali odradit a během tří let tu postavili dům. Později dokončili zahradu v horní části a Vláďa se tak za pár let vrátil s rodinou do rodné vesnice, kde nyní sousedí se svými rodiči.
Okolí plotu i břehy domu jsou osazeny stromy, keři a rostlinami tak, aby stále něco kvetlo.
Radka se věnovala zahradě, dům svépomocí stavěl hostitel, ale jeho síly byly potřeba zejména při odvozu suti. Ze zahrady tenkrát odjelo osm plně naložených náklaďáků a nekonečné hromady dřeva se pálily přímo na místě.
Radka každý den vlastníma rukama zpracovala 20 koleček hlíny, kopala násep, dolovala ze země ohromné balvany. Oba se nadřeli, občas pomohli kamarádi.
Tvar osmičky symbolizuje nekonečno a lze ho chápat i jako výchozí bod na zahradě, odkud je stejně daleko do všech stran.
Do dnešní podoby se dávala zahrada osm let. Ale úpravy tu neskončily. Naopak, zahrada je Radčina velká láska, a proto nemůže roli režisérky jen tak opustit. Stále se zajímá o všechny novinky z říše rostlin. Některé z nich tu dostaly hlavní, jiné vedlejší roli. Zahrada je pro ni scéna, která se mění s každým ročním obdobím.
Radili i odborníci
Podle hostitelky vznikala zahrada systémem pokus omyl, protože ze začátku neměla žádné představy ani znalosti o dispozičním členění.
„Chtěla jsem si zahradu dělat sama a hlavně tak, jak to cítím já. Nestála jsem o to, být tlačena architektem do přísně vymezeného zahradního stylu. Byla jsem holka z města, která sice neměla s pěstováním žádné zkušenosti, ale elánu na rozdávání. Nakoupila jsem si spoustu knih, jezdila do hor za zkušeným skalničkářem, který mi ochotně s výběrem rostlin radil. Později jsem kupovala rostliny v Sulejovicích, kde jsem zase vše konzultovala s profesorem ze zahradní školy v Mělníku.“
Dominantou spodní části zahrady je rybník, kde se chovají vánoční kapříci a pěstuje spousta vodních rostlin.
Když byla horní část zahrady upravená, dala na radu kolegy z práce, aby využili dole přítokovou vodu na rybník pro pstruhy.
„Do kopání rybníčku jsme se pustili vlastníma rukama, protože na zahradu se nedostane žádná technika. Nebylo to nic snadného, nejhlubší místo je 160 cm kvůli rybám a nejnižší 80 cm, což je zase ideální hloubka pro přezimování leknínů, a také rybník je poměrně velký.
Čekali jsme necelé dva měsíce na usazení kamenů okolo hráze, jenže mezitím tchán nasadil do vody místo pstruhů kapry a už to tak zůstalo. Od té doby máme vždy vánočního kapra i smrček z vlastní produkce,“ usmívá se hostitelka a dodává, že sama miluje borovice.
Vodní kosatce i stromy jsou vysazené tak, aby vytvářely barevné kontrasty i jednotnou kompozici.
Také proto se v dolní partii zahrady daří borovicovému háji. Za každý vánoční smrček totiž vysadí jednu borovičku, a ne ledajakou. Má jich početnou sbírku, například borovici Rumelskou, černou i kroucenou.
Afrika a Středomoří
Velkou láskou paní domu je také cestování. Nejraději jezdí do Egypta a do Středomoří, kam ji doprovází dcera Lucka. Manžel jí toleruje výlety do zahraničí, ona jemu fotbal.
Na místě skalky bylo původně vřesoviště, kde vymrzly všechny vřesy, teprve pak začala vznikat skalka.
A nebyla by to Radka, aby neobohatila svou sbírku rostlin o zajímavé sukulenty, kaktusy, popínavky, keře a stromky ze svých cest. Afrika ji inspirovala přímo k založení afrického koutku. Vznikal postupně na jižní straně pozemku, kde pálí slunce po celý den. Partii doplňuje kámen z blízkého okolí, který tvoří například hráz kolem rybníka.
Nad touto partií založila tzv. porodnici pro kytičky, jak říká množírně. Výsadní místo tu mají kytky zajímavé svým vzhledem, barvou i listem. Rostliny nakupuje, kde se dá, takže se tu daří náprstkům, floxám, růžím, liliím, ale také kalám, kopretinám i kosatcům, melírovanému roubovanému kaštanu i tulipánům.
Všechny rostliny nejen chrání živý plot, ale dělá jim i atraktivní pozadí, před nímž navíc vyniknou. Vedle jsou i záhony s kanadskými borůvkami a lesními jahodami.
Terénní vlna vytváří předěl mezi dvěma úrovněmi horní a spodní části zahrady. V těchto místech se nachází pramen.
O trochu výš se zabydlely ovocné stromky - dvě jabloně a hruška. Naproti se daří japonskému topolu, korejské jedli na kmínku i skalníkům. Další zajímavostí je klasické babiččino klokočí. Radka ho vytrvale sháněla asi pět let, neboť jí dělají radost všechny rostliny, které se objevovaly na zahrádkách našich babiček.
V této partii je raritou i dřezovec trojtrnný ve tvaru koule s překrásným podzimním zbarvením listů. Společnost mu dělá liliovník tulipánokvětý s panašovanými listy a nízké borovičky, kanadské brusinky a pnoucí růže.
V nádobách u vchodu do domu se honosí oleandry dovezené z cest a vypěstované z větviček, krásně kvetoucí bougainvillea, hortenzie či anglické muškáty.
O tom, jak vkusně se dají tvarovat rostliny, nás přesvědčuje modřín. Na zahradě roste osm let a začal se tvarovat před šesti lety.
Objevují se tu i takové vychytávky, jako je bříza koprová, žlutě kvetoucí šeříky, chlebovník vypěstovaný ze semínka, mochna, jilm, vrba, modřín či cymbidie s nádhernými voskovitými květy, které jsou celé léto venku a v zimě krásně kvetou uvnitř.
Z plejády rostlin nelze opomenout řešetlák rakytníkový, kaštan stříhanolistý, jedli korejskou, javor japonský, nepíchavou borovici, kalinu Dawn s růžovými, sladce voňavými květy kvetoucí v zimě.
Pořád něco kvete
Stromy, keře a rostliny, zejména v horní části zahrady, jsou vysazovány tak, aby stále něco kvetlo. U vchodu je to např. zvláštní druh svídy s barevnými listy, juka, žlutý šeřík, malolistý jilm, dřezovec bez trnů, či různé druhy vrb a buků.
Naproti plotu nahradil meruňku javor, v břehu trůní jilm zlatolistý, také duby a komule, z nichž jednu stříhá Radka do kuličky. Obdiv zaslouží svída s červenými plody, tis i oliva pravá, šlechtěný bez, naroubovaný platan a různé druhy pivoněk, ať už koprolisté, japonské či dřevité.
Opěrná zídka chrání takové rarity, mezi nimiž vyniká araukárie chilská, sapany, fíkovník, ale také trubač červený a žlutý i mrazuvzdorné palmy.
V zahradě nechybí lavička, vždyť posezení ve společnosti rostlin a podívaná do zeleně nahrazuje v létě Radce televizi. Když to jde, kochá se radši pohledem na magnolii, která je původem ze západního pobřeží USA. Její zvláštností je, že kvete při listu.
Také ve spodní části zahrady zaujme pár zajímavých rostlin. Třeba kalina, která nyní zakládá na šířku, ale v budoucnu udělá patra, vrba kroucená, bříza střihanolistá se zářivě bílou kůrou.
Kolem rybníku pak dvoumetrová tráva, různé druhy vrb, na ostrůvku sakura pendula, která je na jaře krásně růžová, javor, tsuga i zmarličník s krvavě červenými listy na podzim. Kromě okrasných se tu nacházejí i užitkové stromy.
Hlavně lísky, které navštěvuje pravidelně ořešník skvrnitý - ptáček, který očeše polovinu úrody a kvůli němuž si hostitelka koupila atlas ptáků. A nádherné prostředí zahrady si vybral i párek sojek.
Zahrada v novém
O tom, že Hájkovi nebudou zahálet ani letos, nás přesvědčili, když se zmínili o svých nejbližších plánech. Co nevidět začnou odkopávat celý břeh, kde postaví zapuštěný bazén. Na místě současného bazénu udělají v budoucnu další posezení.
„Letos budu předělávat i záhony s bambusem. Je tu na něj dost mokro. Pod břehem se zase divoce rozrostly obyčejné doutníky, takže je budu muset trochu zredukovat,“ vysvětluje Radka s tím, že už vybírá vhodné rostlinstvo.
Když není v zahradě nic důležitějšího na práci, stříhá a tvaruje stromy, ať už je to modřín, kterému sluší oválné tvary, nebo buxusy.
Vzpomínkou na Afriku a Středozemí je tato nádherná zahradní partie na jižní straně pozemku.
„Dobrou zkušenost mám s komulí růžovou, stříhám ji až dolů, ale krotím sibiřskou břízu i exotický druh sekvoje, červený a bílý akát, břízu pendulu a břízu lipolistou. Nůžkám neunikly ani javory, babyka klasická i panašovaná. Jediné stromy, které tu rostou přirozeně, jsou borovice. Ty miluji a nechávám jim volnost,“ končí svou exkurzi po zahradě paní domu.
