Článek
Což takhle posadit se do map vykreslených lišejníky na rozviklané lavičce a sledovat bělásky, jak neslyšně plachtí kolem růžově odkvétajících kakostů pod starými štěpy jabloní? Představte si, jak přitom hltáte vlahý vzduch proudící do plic z miniaturních průduchů v listech.
Právě tudy rostliny nasávají oxid uhličitý, aby ho v reakci s vodou přeměnily na čistý kyslík. Dokonalou idylu zažívá každý, kdo do této líbezné končiny na pomezí severoanglického národního parku North York Moors zavítá.
Tajemství Shandy Hall
Na starém domě s mechovou střechou i na zdejší zahradě je kouzelné, že každé zákoutí šeptá příběh z dávné minulosti. Místní stromy už odchovaly celé generace opeřenců.
Historie Shandy Hall sahá do poloviny 15. století, přičemž v povědomí ostrovanů i lidí daleko za hranicemi Spojeného království panství ulpělo zásluhou Laurence Sternea, autora populárního humoristického románu Tristram Shandy. Svérázný romanopisec zde pobýval v letech 1760 až 1768 a dnes tu sídlí muzeum zasvěcené jeho životu a tvorbě.
O zahradu s rozlohou osm tisíc metrů čtverečních – jejíž větší část se zelená, menší hýří barvami a zbytek tone v kamenné šedi – se svědomitě stará úžasná parta dobrovolníků, jak už to v Anglii bývá zvykem.
Shandy Hall je tradiční anglické panství s bohatou historií. Dnes zde sídlí muzeum zasvěcené tvorbě svérázného romanopisce Laurence Sternea.
Také zákoutí s vyřazenou kostelní lavicí, zjemněné krajkami javorů a kapradí v květináčích, šeptá příběh z minulosti.
Aby keř rozmarýnu prospíval, dopřejte mu spoustu slunce a do půdy přidejte drť pro lepší průsak vody. Zimní přemokření nesnáší.
Stromy se košatí, kam oko dohlédne. Jablíčka svádějí k ochutnání a litinová křesílka k posezení na voňavém povětří. Smysly tu pracují na plné obrátky.
Symfonie smyslů
K objevným výpravám nabádají zdánlivě nekonečné plochy hebounkého pažitu. Nikde žádný přikázaný směr, zákaz vstupu, jen svoboda a obavy, aby vám nic neuniklo. Prožitek z každého kroku je tím hlubší, když si uvědomíte, že kráčíte ve šlépějích velké osobnosti. Co asi Laurence viděl, slyšel, cítil, ochutnával? Podle zdejších zahradníků nejspíš totéž, co my dnes.
V osázení laděném podle dobových předloh nechybějí původní odrůdy jabloní ani rabátka s nešlechtěnými druhy trvalek. Už tehdy se sem z dubů snášel chlácholivý stín, vzduchem prolínala vůně mechu nasáklého deštěm, pronikavý výpar bezu, který tu roste po desítkách, i muškátů vystavujících z oken své sametové, po citronech vonící listy.
Jedna silice však vyniká nad ostatními. Ta rozmarýnová. Chuťové pohárky se splaší při pomyšlení na italskou focacciu s rozmarýnovým olejem, jakmile se keříčku, který se tváří jako jehličnan, jen letmo dotknete. Co keříčku! Tady rozmarýn šmíruje za oknem, jak je vysoký. Další obr se u vstupní brány roztahuje do šířky bezmála dvou metrů!
Na otázku, jaké jsou v tom čáry, zahradnice odpovídá, že respekt k domovině. Coby odchovanec Středomoří chce nejen slunce, ale zejména dokonale odvodněnou, nehnojenou půdu. Nechte ho stát v zimním mokru a bude s ním amen.
To chci taky
Přání, které vyslovíte a zaslechnete mnohokrát. Třeba u záhonů vykreslených na pozadí malebné krajiny národního parku. Mydlicím, vrbinám, růžím, vratičům ani montbréciím noční chlad nic z jejich poezie neubral, spíše naopak. Také díky béžovým ostatkům měsíčnic, sáp a bodláčí získala výsadba na tiché vznešenosti. A ty plesnivky! Mamutí trsy starosvětských trvalek rostou jen slepičí krůček od míst k sezení, abyste si mohli v klidu prohlédnout bílé květy připomínající zdrobnělé leknínky.
Ač se to na první pohled nezdá, nic není vypilované k dokonalosti. Ze spár v dlažbě vykukuje směs zbloudilých semenáčků, v keřovém patře, spleteném za léta nekontrolovaného růstu v houšť, bují kdeco – od jív po šípky a hloh, svídu, dřín i ptačí zob. Ba i v květináčích na patiu či na vyřazené kostelní lavici roste zeleň halabala. Proto odtud nikdy nevyprchalo kouzlo přirozenosti, které sem láká houfy zahradních nadšenců i čtyřnohých a okřídlených tvorů.
Vítejte, můry!
Věděli jste, že housenky můr jsou nepostradatelnou potravou pro ptačí mláďata, neboť obsahují klíčové bílkoviny potřebné ke zdárnému opeření? V Shandy Hall tyto tajuplné noční hosty vítají s otevřenou náručí. Celkem zde odhalili na čtyři sta padesát druhů! To už je pořádná porce živin. Chcete-li je přilákat, vysaďte jitrocel, mydlici, pupalku, břízu, hrušeň nebo třeba dub.
