Hlavní obsah

Krásná šeflera potřebuje naši pozornost

Šeflera je obzvlášť zdobnou pokojovou rostlinou, která hned padne každému do oka. Sošná figura a listy velké jako dlaň zajistí úžasnou podívanou v prostorném obýváku i v koutě u psacího stolu.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Stálezelená spirála vypadá velmi zdobně a velkolepě v obýváku i v domácí pracovně. Vznikla ovinutím kmínku kolem tyče zasunuté hluboko do květináče.

Článek

Její krása není vykoupena náročností, byť to s ní občas není úplně jednoduché. Na pěstitelské prohřešky nás předem neupozorní a rovnou shodí listy. I přes lehkou zbrklost se šeflera stane oblíbeným členem domácnosti, kde rychle vytvoří příjemnou náladu.

Kytka mnoha tváří

Že patří mezi největší pokojovky, odhadneme podle oficiálního jména šeflera stromovitá (Schefflera arboricola). Slovo stromovitá není vůbec přehnané, protože dorůstá do víc než dvou metrů. Jediný vysoký kmínek je dost výrazný, aby se stal dominantním lapačem pohledů, ovšem ještě velkolepěji působí výpěstek ze tří až čtyř řízků. V nabídce obchodů nechybějí stromky s kulovitou korunkou zapěstovanou na výhonech rafinovaně spletených do copu.

Neméně přitažlivá je i spirála. Vytvarujeme ji tak, že pružný kmínek hadovitě vyvedeme po tyči a zajistíme květinářskou páskou. Chceme-li vytvořit pěkný akcent na komodě či konferenčním stolku, musíme rostlinu pravidelně zaštipovat, aby zůstala kompaktní.

K aranžování i k množení

Díky rychlé regeneraci po řezu můžeme přistoupit k radikálnímu zmlazení (ideálně na jaře). Odstřihnuté výhony využijeme k množení. Než ve váze s vodou zakoření, což obvykle trvá asi měsíc, uchvátí šeflera v roli kytice – bez květů sice, zato s nádhernými listy!

Každý z doširoka rozprostřených, zcela dělených listů s dlouhým řapíkem se skládá ze šesti až deseti samostatných kožovitých lístků mechového odstínu. Příměs mandlově bílé či banánově žluté barvy u moderních odrůd na nich vytváří zajímavé malůvky.

Poznejte půvab stále zelené geometrie v zahradě

Zahrada

Pitný režim

Kdyby šeflera mohla, vzkázala by zapomnětlivcům, ať si na svém smartphonu nastaví alarm na určitý den, v němž se jí budou věnovat. Zálivku totiž žádá pravidelnou a ve správné míře. Od jara do podzimu jednou týdně, v klidové zimní fázi každé dva až tři týdny.

Mohutný stromek spotřebuje notnou dávku vody, nesmíme to ale přehnat. Vždy se přesvědčíme ohmatáním, zda horní vrstva substrátu dostatečně proschla. Každý měsíc teplé části roku přidáme do zálivkové vody dávku plného kapalného hnojiva.

Když padají listy

Na sucho i přemokření šeflera reaguje shozením listů, byť je rostlinou neopadavou. Totéž udělá, když nastydne z průvanu nebo když ji přepadne hlad následkem přehuštěného kořenového balu.

Ztráta listů není důvodem k panice, nýbrž k nápravě. Rostlinu přesadíme do většího květináče s čerstvým substrátem pro pokojové rostliny a přesuneme ji na vhodné místo. To by mělo být světlé, v případě jižní orientace filtrované záclonou.

Čistota půl zdraví

Z listů smýváme prach, aby mohly přijímat dostatek světla k životu. Nezapomeneme na rubovou stranu, na které jsou průduchy, jimiž rostlina dýchá. Při silném znečištění rostlinu osprchujeme nebo ji vystavíme letnímu dešti na balkoně či terase.

V zimě, kdy je vzduch od vytápění suchý, je nutné mlžit listy vodou bez vápníku, jinak nám radost pokazí třásněnky a vlnatky. Třásněnek se zbavíme proudem vody nebo setřením, proti vlnatkám zasáhneme štětečkem namočeným v lihu. Věnujeme-li šefleře pozornost, jakou si zaslouží, vydrží nám léta letoucí.

Znáte kuriozity z říše rostlin?

Zahrada

Reklama

Související články

Stromoví obři zvelebí okolí domu

Dřív se strom k domu vysazoval z pověry, že od něj odvrátí pohromy. Dnes je jeho role jiná. Jen se podívejte, kolik krásy vychází z obydlí, když mu do oken...

Krása, která jen tak neskončí

Libavka hrotitá (Gaultheria mucronata) je tak bohatě operlená plody, že vypadá jako umělá. K domněnce svádí i fakt, že barevné bobulky na rostlině vydrží až...

Výběr článků

Načítám