Ke stavbě stromového domku chybělo to zásadní – strom. Architekti se výzvy nebáli

Je to běžná londýnská ulice s řadou cihlových domů, za nimiž má každý svůj vlastní dvorek chráněný vysokou cihlovou zídkou. Na tomto konkrétním, který patří mladé rodině, ovšem schází strom. A jako z udělání, největším přáním dvojice malých čiperů není nic jiného než mít svůj vlastní domek na stromě. Kde jej ale vzít, když strom chybí?

Aby toho nebylo málo, strom u sousedů, na který byl hezký pohled, onemocněl a bylo nutné jej pokácet, což celá rodina oplakala, byť se nejednalo o strom její.

Snad právě tato událost byla poslední příslovečnou kapkou, kvůli níž pohár trpělivosti rodičů přetekl a ti se rozhodli obrátit se na architekty pracující pod velením Anguse Morrogha-Ryana a předložit jim svou poněkud komickou žádost.

Architekty neobyčejný požadavek potěšil, protože jim dal příležitost předvést své kreativní schopnosti. Cílem bylo vytvořit vysoko umístěné doupě přístupné pouze dětem, a proto je architekti přibrali jako poradce do týmu.

Společně vymysleli 4,1 metru vysokou dřevěnou stavbu. Jde o štíhlý komolý jehlan, jehož strany jsou porůznu doplněné otevíratelnými okny ve tvaru vysokých lichoběžníků. Rozměry stran na spodní části jsou 2,38 x 1,8 m a 1,28 x 0,7 na vrchu.

Architekti záměrně volili poněkud neutrální vzhled, který dětské představivosti umožňuje proměnit objekt v cokoli dalšího – vykotlaný kmen stromu, vesmírnou loď, věž hradu...

Architekti upřesňují, že domek je velmi výrazně inspirován kresleným seriálem Danger Mouse, který milují děti klientů. Proto jej společnými silami navrhli tak, aby vypadal, jako by to byl úkryt poněkud nemotorné postavičky ze seriálu, křečka Ernesta Penfolda. Odtud název díla – Penfold.

Interiér je rozdělen do dvou podlaží, spojnicí mezi nimi je provazový žebřík. Stavba je celá ze dřeva, konkrétně kostra z douglasky a obklady ze sibiřského modřínu, přičemž je složena z prefabrikovaných dílů.

Zde museli ovšem architekti vyhovět jistému omezení. Tyto díly bylo možné na dvorek dopravit pouze skrz dům, tedy skrze dveře tradičních rozměrů, do nichž se tedy musely vejít.

Po povrchu domku vede síť z lanek z nerezové oceli, jakožto podpora pro popínavé rostliny.

Domek je vybaven i moderní technikou, na střeše je dešťový senzor, který s prvními kapkami deště vydá pokyn k automatickému uzavření oken.

Zároveň jsou v interiéru LED svítidla, jež se rozsvítí vždy, kdy se venku zešeří.

Vtipně je řešený vstup do domku, zaručující dětem po většinu času soukromí. Málokterému dospělému by se totiž chtělo skrčit se až k zemi a vplazit se dovnitř častěji než jen ve zcela výjimečných a urgentních případech.

Jak upozorňují architekti, stavba domku trvala týden, její realizace byla ovšem podmíněna získáním stavebního povolení. To majitelé dostali, ovšem s tím, že objekt musí být možné rozložit a ze dvora odstranit v případě, že by dům měl být prodán novým majitelům.