Článek
Voda je pro strom životně důležitá, ale zároveň představuje něco, co v parném létě velmi rychle mizí. Jakmile půda vyschne a kořeny nedokážou doplňovat vodu tak rychle, jak ji koruna spotřebovává, strom musí začít hospodařit.
K největším ztrátám dochází přes listy. Každý funguje jako malá biologická elektrárna. Zachytává sluneční světlo, pomáhá vytvářet cukry potřebné pro růst a zároveň přes drobné průduchy uvolňuje do vzduchu vodní páru. Tento proces, označovaný jako transpirace, je pro rostlinu normální a dokonce nezbytný. Jenže během tropických dnů může být vody v půdě tak málo, že se z výhody stává problém.
Nejdřív mizí listy uvnitř koruny
Strom proto začne hledat místa, kde může výdaje omezit. Jednou z nejúčinnějších možností je zmenšit plochu listů, přes kterou voda uniká. Neznamená to ale, že najednou shodí celou korunu. Naopak.
Většinou postupuje velmi hospodárně. Listy začínají žloutnout hlavně ve vnitřní části koruny, kam se sluneční světlo tolik nedostane. Tyto listy (obvykle jsou i starší) stromu neposkytují takový užitek jako mladé listy na okraji koruny - nevytvářejí tolik cukrů, ale přitom poskytují příliš mnoho plochy k odparu vody. Proto se jich v období sucha snaží zbavit a „uklidit“ si tak v koruně.
Jednoduše sníží nároky
Sucho přitom neohrožuje jen listy stromů. Při dlouhodobém nedostatku vody má problém celý vodní systém stromu. Při velmi silném stresu se může narušit i funkce vodivého pletiva, které dopravuje vodu z kořenů vzhůru do koruny. Zmenšení listové plochy proto představuje jednu z možností, jak omezit odpařování vody z listů, snížit její spotřebu a ulevit vodivému systému stromu.
Jak poznat úsporný režim od nemoci?
Ačkoli žloutnutí a shazování listů uvnitř koruny je tedy obranným mechanismem stromu v dobách sucha, je třeba umět je odlišit od projevů nemoci či jiných problémů. Podobné projevy mohou způsobit i škůdci, houbové choroby i poškození kořenů. Důležité je proto sledovat, jak strom vypadá celkově.
Při stresu ze sucha bývají listy často nejprve povadlé, mohou ztrácet svěžest a postupně žloutnout nebo hnědnout. U některých stromů se opadávání týká především starších listů ve vnitřní části koruny. Pokud jsou mladší výhony a listy na koncích větví stále zdravé a strom pokračuje v růstu, nemusí jít o nic dramatického.
Jiná situace nastává tehdy, když se objevují skvrny, deformace, povlaky, dírky nebo typické známky napadení škůdci. Zpozornět byste měli také tehdy, když vadnou a usychají mladé výhony, odumírají celé větve nebo se problém objevuje jen na jedné části koruny. Tehdy už nemusí být hlavním viníkem jenom nedostatek vody.
Zalévání po troškách je chyba
Když strom skutečně trpí suchem, největší pomocí není každodenní symbolické pokropení půdy. Voda by měla naopak proniknout ke kořenům, ne jenom zůstat v několika horních centimetrech zeminy. U větších stromů je proto vhodnější zalévat méně často, ale vydatněji, podle druhu, velikosti stromu, půdy a aktuálního počasí. Ideální je dostat vodu do hlubších vrstev půdy, kde ji mohou využít kořeny.
Velmi užitečná je vrstva organického mulče kolem stromu, která pomáhá omezit vysychání půdy a její přehřívání. Pozor ale na jeden častý omyl: mulč nepatří přímo na kmen. Kolem kmene byste měli ponechat volný prostor, aby tu nevznikalo příliš vlhké prostředí podporující poškození kůry.
Zpráva vysílaná přes listy
Předčasně žloutnoucí listy nemusí být tedy rovnou problém vyžadující okamžitou léčbu. Strom vám jejich prostřednictvím jednoduše říká, že se dostal pod tlak. Nejlepší reakcí je strom chvíli pozorovat. Podívat se, které listy opadávají, zkontrolovat mladé výhony a prozkoumat půdu pod korunou.
Pokud je zemina suchá hluboko pod povrchem, má strom pravděpodobně problém s nedostatkem vody. Když je půda dostatečně vlhká, ale listy přesto výrazně žloutnou, začněte hledat jinou příčinu než sucho.
