Článek
Zajímavý způsob, jak si podomácku vyrobit účinné hnojivo z kuchyňského odpadu, je využití kuřecích kostí, které doma zbydou od oběda. Prvním krokem je kosti zcela zbavit zbytků masa, chrupavek a dalších měkkých částí.
Jednou z možností je všechny tyto zbytky odstranit manuálně a kosti pak ještě oprat ve vodě a zbavit mastnoty přidáním mycího prostředku. Následně je třeba kosti důkladně vysušit, což nejsnáze uděláte tak, že je dáte na 20 minut do trouby rozehřáté na 70 stupňů.
Jinou možností je kosti povařit tak dlouho, až z nich všechny nežádoucí části samy odpadnou a na závěr jim opět dopřát odmašťovací lázeň. Poté je opět potřeba kosti důkladně vysušit, například v troubě.
Pokud máte kosti syrové, je povaření nebo horké usušení potřeba i proto, aby zkřehly a snáze se lámaly a drolily. Dalším krokem je totiž jejich rozdrcení, například v mixéru. Před mixováním je lépe kosti nalámat na menší kousky, mixování se tím usnadní. Čím jemnější prášek z kostí namelete, tím snáze a rychleji se budou živiny v něm obsažené uvolňovat do půdy.
K čemu je to dobré a proč začít už nyní
Rozmixované kuřecí kosti na prášek nejsou ničím jiným než kostní moučkou. Tu ostatně můžete sehnat i v zahradnictvích a hobby marketech. Používá se jako hnojivo, neboť kosti obsahují fosfor, vápník a dusík. Využít se dá na záhonech i kolem keřů a stromů s ovocem. Rostliny budou mít díky ní silné kořeny, budou dobře nasazovat květy a plodit.
Vhodný čas k jejímu zarytí do půdy je na jaře. A proto je ideální začít se schraňováním kuřecích kostí už nyní, na začátku podzimu. Z pár kostí získáte jen trochu moučky, takže abyste jí měli na jaře dostatek, je dobré si nastřádat zásobu.
Někteří uživatelé sociálních sítí radí schovávat si kosti třeba v igelitovém pytli v mrazáku a pak je zpracovávat po větších dávkách. To proto, že tak člověk ještě více ušetří na energiích a na vodě.
V příspěvcích uživatelů zaměřených na organické pěstování pak zaznívá další rada: V každém případě zvažte, jaké kosti a z jakých kuřat používáte. Vhodné jsou především kosti z kuřat z bio chovů, jež jsou bohatší na minerální látky.
Co dalšího lze využít
Kuřecí kosti nejsou samozřejmě jedinou surovinou, kterou lze doma zpracovat na kostní moučku. Pokud máte doma hovězí či vepřové kosti, lze je samozřejmě využít také, ovšem je třeba počítat s tím, že jsou mnohem tvrdší než kuřecí, a tudíž je bude nutné nejprve hodně dlouho povařit (i několik hodin) a i potom budete potřebovat skutečně silný přístroj na jejich rozemletí. A v takovém případě je už otázkou, zda se vyplatí tyto kosti zpracovávat - vzhledem k nákladům na energie a na pořízení dostatečně silného zařízení.
Zajímavým druhem odpadu, který lze rovněž dobře využít na zahradě, jsou ovšem mušle, například slávek apod. Pokud je máte doma, nebo dokonce máte jejich zdroj, určitě se jich nevzdávejte. Obzvláště pak, pokud máte na zahradě kyselejší půdu. Schránky měkkýšů jsou zdrojem vápníku, který se na neutralizaci kyselé půdy běžně používá.
I mušle je před rozemletím nutné důkladně zbavit všech zbytků, odmastit a vysušit. Teprve pak je lze rozemlít na prášek.
