Článek
Pokud se chcete držet tradičních postupů, pak založení nového záhonu začíná odstraněním toho, co na místě rostlo dosud. Drny, tedy vrstvy trávy s kořeny, je potřeba pečlivě odříznout rýčem a vyjmout. Jde to překvapivě snadno, pokud je půda mírně vlhká, což aktuální období přesně splňuje.
Drny můžete odkládat stranou a později využít třeba na kompost nebo k zarovnání jiných částí zahrady. Důležité je dostat se až dolů na holou zem, bez zbytků kořenů starých rostlin, které by se mohly znovu probudit k životu.
Rytí jako návrat ke kořenům
Jakmile je plocha očištěná, přichází na řadu rytí. Možná to bude velká dřina, ale má svůj smysl a musíte to udělat. Půdu prokypřete do hloubky alespoň jednoho rýče, raději ale ještě o něco více.
Při rytí obracejte jednotlivé vrstvy zeminy, tím ji provzdušníte a pomůžete mikroorganismům znovu nastartovat jejich přirozené procesy. Pokud narazíte na kameny nebo staré kořeny, pryč s nimi. Jak jsme zmínili, potřebujete se zbavit všeho, co by rostlinám překáželo a dělalo jim konkurenci.
Půda tvoří základ všeho
Když máte zryto, přichází nejdůležitější fáze, a tou je vylepšení půdy. Každá zahrada má jiný základ, někde je půda těžká a jílovitá, jinde naopak písčitá a chudá. Nejlepší bude, když do ní přidáte kvalitní kompost, který ji obohatí o živiny a zároveň hodně zlepší její strukturu.
U těžkých půd pomůže i přidání trochy písku, který ji zlehčí a zajistí její lepší odvodnění. Naopak lehké půdy ocení více organické hmoty, která v nich dlouhodobě udrží vláhu. Všechno důkladně promíchejte s původní zeminou, aby vznikl vyvážený celek s jednolitou strukturou.
Nechat odpočinout, nebo rovnou sázet?
Nově založený záhon si poté zaslouží krátký odpočinek. Měli byste nechat půdu pár týdnů v klidu, aby se přirozeně usadila a spojila s okolím. Pokud ale spěcháte, můžete po lehkém urovnání hráběmi začít sázet nebo sít klidně hned, zvláště odolnější jarní plodiny to zvládnou bez problémů.
Důležité je, aby vrchní struktura nebyla tvořená velkými hrudkami. Spíše aby byla pěkně sypká, aby semínka měla možnost se pěkně uchytit a jejich klíčky si později snadno prorazily cestu ke světlu. Práce, kterou uděláte právě teď na jaře, se vám brzy vrátí v létě v podobě zdravých rostlin, jež dobře porostou v místech, která ještě v loňském roce ležela ladem.
Anebo to zkuste jako rebelové…
Rytí záhonů skoro nikoho nebaví. To je známá věc. A proto se mezi zahradníky šíří trend tzv. rebelského zakládání záhonů. Spočívá v tom, že plochu, která se má stát záhonem, nejprve posekáte, pokud je na ní hodně vzrostlá tráva. Pak na ni rozložíte lepenku (karton) zbavenou lepicích pásek a různých jiných nepapírových polepů.
Kusy lepenky nechte překrývat, mezi jednotlivými kusy nesmí zůstat ani skulinka, kterou by spodní zeleň mohla prorůstat vzhůru. Pak lepenku důkladně zalijte vodou, aby se nastartoval proces rozkladu a zároveň, aby se dobře spojila s vrstvami pod a nad sebou.
Poté na lepenku nasypte buď organický materiál, jako je posekaná tráva, seno, listí, zkrátka cokoli, co by jinak putovalo do kompostu. Na tuto vrstvu pak nasypte vrstvu kvalitního kompostu nebo dobře rozleželého hnoje. Důležité je, aby kompost neobsahoval žádné zbytky semen ani kořenů, které by se ve vytvářeném záhonku mohly uchytit.
