Článek
Dobře založený a udržovaný kompost dokáže během sezony vyrobit doslova černé zlato pro zahradu. Zlepší půdu, dodá živiny zelenině i květinám a navíc vám pomůže zužitkovat většinu bioodpadu ze zahrady i domácnosti.
Nejčastější chybou jarního kompostování bývá přebytek čerstvé trávy. Posekaný trávník totiž v tomto období přibývá rychleji než cokoli jiného a mnoho lidí ho jednoduše vysype na jednu hromadu. Jenže tráva se snadno slehne, začne zahnívat a kompost se změní v mazlavou masu bez vzduchu.
Zelené a hnědé musí být v rovnováze
Základem úspěchu je proto správné vrstvení materiálu. Kompost potřebuje kombinaci zeleného a hnědého odpadu. Zelený materiál obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Patří sem čerstvá tráva, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina nebo mladý plevel bez semen. Hnědý materiál je naopak sušší a bohatý na uhlík. Jsou to suché listy, nadrcené větvičky, sláma, piliny nebo i karton bez potisku.
Vrstvěte obě složky střídavě. Na trávu přidejte trochu suchého materiálu, aby se kompost provzdušnil a nezačal zahnívat. Čím pestřejší směs, tím lépe bude rozklad fungovat.
Kvalitní kompost je poklad každé zahrady. Je-li v pořádku, voní hezky jako lesní zemina.
Vlhkost je alfou a omegou
Kompost by měl být vlhký podobně jako vyždímaná houba. Pokud je příliš suchý, mikroorganismy zpomalují svoji práci a rozklad se téměř zastaví. Když je naopak příliš mokrý, začne zapáchat a nastartují se hnilobné procesy. Během prvních teplých dnů se vyplatí kompost pravidelně kontrolovat. Suchý materiál můžete lehce pokropit vodou, nejlépe dešťovou. Naopak je-li moc vlhký, přidejte do něj suché listí, karton nebo štěpku. Myslete i na umístění kompostu. Na přímém slunci může během horkých dnů rychle vysychat. Mírný polostín nabízí ideální polohu.
Bez vzduchu nemáte šanci
Kompost není jen hromada odpadu. Je to živý organismus plný bakterií, hub a drobných živočichů, kteří ke své práci potřebují kyslík. Jakmile se hmota slehne a vzduch se dovnitř nedostane, proces se zpomalí a hromada začne nepříjemně páchnout. Pravidelně proto kompost promíchávejte nebo překopávejte. Nemusíte se do toho pouštět každý týden, ale stojí za to alespoň jednou za čas hromadu prohodit vidlemi a načechrat. Do spodních vrstev se dostane kyslík a rozklad se výrazně urychlí. Správně fungující kompost voní po lesní půdě. Pokud vydává kyselý nebo hnilobný zápach, něco není v pořádku.
Jak rozklad ještě urychlit
Chcete-li si vytvořit kvalitní kompost rychleji, můžete si pomoci několika jednoduchými triky. Velké kusy materiálu předem nasekejte nebo nadrťte. Menší části se rozkládají mnohem rychleji než celé větve nebo velké listy. Výborným pomocníkem jsou i kopřivy. Obsahují hodně dusíku a podporují činnost mikroorganismů. Někteří zahradníci přidávají také trochu starého kompostu jako „startér“, který dodá potřebné bakterie.
Nezapomínejte na pestrost. Čím rozmanitější materiál do kompostu přijde, tím bohatší bude výsledná hmota. Přidávat můžete i rozdrcené skořápky od vajec, čajové sáčky bez plastu nebo v malém množství i dřevěný popel. Když kompostu dodáte správný poměr materiálu, dostatek vzduchu a přiměřenou vlhkost, začne pracovat téměř sám.
Do kompostu je vhodné ukládat co nejpestřejší směs organického odpadu.
Co do kompostu raději nepatří
I když kompost snese mnoho, některé věci do něj raději nestrkejte. Především jde o zbytky vařených jídel, masa, mléčných výrobků nebo větší množství pečiva. Ty jenom lákají škůdce a způsobují zápach. Opatrní buďte i u plevele se semeny nebo u nemocných rostlin. Pokud kompost nedosahuje dostatečně vysoké teploty, mohou se tímto způsobem choroby či semena později vrátit zpět do záhonů.
