Článek
Jedním z nejúčinnějších pomocníků proti suchu je mulčování. Vrstva posekané trávy, slámy, štěpky nebo kůry na povrchu záhonů funguje jako ochranná přikrývka. Brání rychlému odpařování vody, omezuje růst plevele a pomáhá udržovat půdu déle chladnou.
Mulč navíc postupně zlepšuje strukturu půdy. Organický materiál se rozkládá a obohacuje zeminu o živiny. Zejména během vln veder může být rozdíl mezi zamulčovaným a nezamulčovaným záhonem překvapivě velký. Zatímco holá půda se rychle přehřívá a vysychá, pod mulčem zůstává stále příjemně vlhká.
Méně často, ale pořádně
Mnoho lidí dělá chybu, že během horka zalévá často, ale jen malým množstvím vody. Rostliny si pak vytvářejí mělký kořenový systém, jsou na pravidelném přísunu vody závislé a když pak vrchní vrstva půdy proschne, mají velký problém.
Lepší je proto zalévat méně často, ale vydatně. Voda by měla proniknout hluboko ke kořenům, kde vydrží déle. Ideální je zalévat přímo ke kořenům, nikoli na listy. Mokré listy se mohou na slunci snadno poškodit a zároveň se zvyšuje riziko některých houbových chorob. Nejvhodnější doba pro zálivku je brzy ráno nebo večer po západu slunce. Voda se tehdy neodpařuje tak rychle a rostliny ji dokážou lépe využít.
Co trpí nejvíce?
Ne všechny rostliny snášejí nedostatek vody stejně. Největší péči potřebují především rajčata, okurky, papriky, cukety a další plodová zelenina. Nedostatek vláhy může způsobit opad květů, deformace plodů nebo jejich praskání. Velmi citlivé jsou také mladé sazenice, které ještě nemají dostatečně vyvinuté kořeny.
Pravidelnou kontrolu vyžadují rovněž hortenzie, jejichž velké listy a květenství spotřebují značné množství vody. Když začnou vadnout, je to jasný signál, že potřebují zálivku.
Pozornost si zaslouží i nově vysazené stromy a keře. Právě v prvním období po výsadbě jsou na dostatek vláhy nejvíce odkázány. Během extrémně horkých dnů mohou některé rostliny utrpět popálení listů. Pomůže použití stínící textilie.
Dešťová voda je poklad
V době stále častějších období sucha má cenu každá kapka dešťové vody. Sud pod okapem nebo větší retenční nádoba mohou během jediné letní bouřky zachytit desítky litrů vody zdarma. Dešťová voda je navíc pro rostliny rozhodně vhodnější než voda z vodovodu. Neobsahuje chlor a bývá měkčí. Pokud je to možné, vyplatí se propojit více sudů s přepadem dohromady a vytvořit si zásobu na několik suchých dnů.
Překvapivý trik: okopávání
I když se to může zdát na první pohled divné, dalším způsobem, jak omezit odpařování vody ze záhonků, je jejich pravidelné okopávání. Nakypřená vrchní vrstva půdy funguje jako přirozená izolace a pomáhá zadržovat vláhu v hlubších vrstvách záhonu. Okopáváním narušíte kapiláry v půdě, kterými se voda přirozeně dostává z hloubky na povrch a následně se odpařuje. Zároveň se tím ničí plevel, který by vašim rostlinám jinak zbytečně odčerpával vláhu.
S hloubkou kypření to ovšem nepřehánějte. Žádné přeorávání! Půdu kypřete pouze do hloubky 3 až 5 cm. Hlubším okopáváním byste zbytečně odkryli spodnější, vlhkou vrstvu půdy přímému slunci.
Aby okopávání splnilo svůj účel, je třeba je správně načasovat. Počkejte si na den po dešti nebo po vydatné zálivce, jakmile půda trochu proschne a nelepí se na motyčku.
Balkonovky pod žárem letního slunce
Zatímco rostliny na záhonech mají kořeny hluboko v zemi, květiny v truhlících a květináčích jsou odkázány jen na omezené množství substrátu. Právě proto vysychají mnohem rychleji.
V horkých dnech proto u nich musíte kontrolovat vlhkost zeminy prakticky každý den. Muškáty, petúnie a surfínie často vyžadují zálivku i dvakrát denně, zvláště pokud jsou umístěny na jižně orientovaném balkoně.
Bylinky, které mají původ ve Středozemí, bývají o něco odolnější, přesto ani ty nelze ponechat dlouho bez vody. U balkonů ve vyšších patrech myslete také na vítr, který urychluje vysychání substrátu. Pokud slunce hodně praží, je dobré rostliny přemístit do polostínu.
