Článek
Každá zahrada – ekozahradu nevyjímaje – je součástí přírody, a není tedy tak jednoduché vyloučit všechny škodlivé vlivy. Poradíme vám několik osvědčených triků.
Klasický a ekologický přístup
„Klasický“ zahrádkář postupuje tak, že si vybere z nabídkového katalogu spoustu semínek nebo sazenic, zasadí je někam, kam se mu zrovna vejdou, a stará se, jak nejlépe umí. Často už za pár týdnů spráskne ruce a běží do obchodu pro něco, čím by postříkal housenky nebo rajčata napadená plísní. Ekologický zahradník jde většinou odlišnou cestou. Pěstuje totiž jen to, co se mu na zahradě daří. Má-li třeba vlhkou zahradu v dolíku, zasadí si brokolici a kapustu a úplně zapomene na rajčata – udržet je zdravá je problém i pro slunné polohy.
Kromě výběru správných druhů zeleniny je velmi vhodné také využívání kombinací zeleninových druhů a jejich rozptýlení tak, aby škůdci neměli rostliny jednoho druhu pohromadě.
Komplexní přístup
Možná právě tento přístup většině zahradníků chybí. Udržet plodiny zdravé neznamená kupovat ty nejúčinnější a nejmodernější přípravky, ale vypěstovat rostliny tak silné a odolné, aby je choroby a škůdci vůbec nenapadli nebo aspoň příliš nepoškodili. Rostliny můžeme posílit různými přírodními výluhy a zákvasy, také postřiky proti škůdcům a chorobám si můžeme připravit z domácích zdrojů.
Posílení a hnojení rostlin
Pro tento účel se používají nejčastěji zákvasy neboli jíchy z kopřivy či kostivalu. Příprava jíchy není náročná, ale nějakou dobu trvá. A protože je dost cítit, můžeme ji připravovat jen na vlastní zahradě, nikoli třeba na balkoně. Postup: Rostliny nastříháme na menší kousky a naplníme jimi kbelík asi do tří čtvrtin. Zatížíme kamenem a zalijeme dešťovou vodou. Nemáme-li ji, musíme nechat vodu z vodovodu odstát. Kbelík volně přikryjeme poklicí nebo víkem a postavíme na polostinné místo. Směs za několik dní začne kvasit, části rostlin klesnou ke dnu, a tak už není kámen potřeba.
Čas od času směs promícháme. Zhruba za 14 dní je jícha hotová – tekutina získá tmavou barvu a přestane kvasit. Jíchu naředíme v poměru 1 : 10 a zaléváme jí zeleninu a ovocné stromky. Podobně jako kopřivovou jíchu lze jíchu připravit také z vylámaných rajčatových výhonků, vnějších zelných listů, pampelišek i měsíčku; také zálivka těmito naředěnými jíchami výrazně posiluje zeleninu i půdu.
Ochrana rostlin
Postřiky proti mšicím
Postřiky proti mšicím ● Mšice na fazolích zaženeme výluhem z čerstvých listů rebarbory. Listy trochu pomačkáme, natrháme, navrstvíme do kbelíku a zalijeme vodou. Za dva dny je výluh hotový. Rostliny fazolí a bobu výluhem polijeme nebo postříkáme.
Postřiky proti mšicím ● Mšice na fazolích zaženeme výluhem z čerstvých listů rebarbory. Listy trochu pomačkáme, natrháme, navrstvíme do kbelíku a zalijeme vodou. Za dva dny je výluh hotový. Rostliny fazolí a bobu výluhem polijeme nebo postříkáme. ● Mšice zažene také rychlý výluh z čerstvých kopřiv. 1 kg listů namočíme do pěti litrů dešťové vody a necháme den stát. K postřiku použijeme výluh neředěný. Co nespotřebujeme, necháme zkvasit na jíchu.
● Mšice můžeme velmi šikovně odlákat od stromků s drobným ovocem a zeleniny tak, že jim nabídneme záhon lichořeřišnice. Mšice ji milují tolik, že se za ní ochotně přestěhují.
Proti kadeřavosti
● Broskvoně ochráníme odvarem z přesličky rolní. Na 10 litrů vody použijeme 150 g sušené nebo 1 kg čerstvé natě – přelijeme ji velmi horkou vodou a necháme 24 hodin stát. Poté přecedíme a používáme. Na chladném místě vydrží asi týden. Připraveným odvarem postřikujeme opakovaně listy a konce výhonů. Léčebná kúra by měla trvat tři dny, celkový počet postřiků je asi osm.
Proti houbovým chorobám
● Pomůže neředěný odvar ze 700 g neloupaných nasekaných stroužků česneku, které přelijeme 10 litry horké vody. Necháme den stát, poté přecedíme a neředěný použijeme k postřiku rostlin.
Proti hrabošům
● Velmi účinná je jícha, kterou si připravíme z 1 kg čerstvých listů bezu černého a 10 l vody (příprava jíchy je popsána v dalším odstavci). Neředěnou jíchu nalijeme do blízkosti hraboších děr.
