Dýně dozrávají. Kdy jsou připravené ke sklizni?

Jedno univerzální datum sklizně samozřejmě neexistuje. Záleží na odrůdě, počasí, místě pěstování i na tom, kdy rostlina začala plody vytvářet. Některé dýně dozrávají už koncem léta, jiné si dávají načas až do října. Mnohem spolehlivější než kalendář jsou proto samotné plody.

Typickým signálem zralosti je změna barvy. Dýně získává odstín, který je pro danou odrůdu charakteristický, a barva bývá výraznější a sytější. Zelená se může změnit na oranžovou, krémovou, žlutou nebo jinak typickou barvu odrůdy. Pokud je dýně stále nápadně světlá a její slupka působí mladě, ještě může potřebovat čas.

Dalším důležitým pomocníkem je stopka. U zralého plodu postupně tvrdne, dřevnatí a zasychá. Zelená, měkká a svěží stopka je naopak známkou toho, že rostlina ještě není na sklizeň úplně připravená. U některých odrůd stopka výrazně mění barvu a může začít korkovatět. To je přesně ten okamžik, kdy se vyplatí zpozornět.

Velmi dobrým testem je také tvrdost slupky. Zralá dýně ji má pevnou a tvrdou. Když ji lehce zkusíte nehtem, neměla by se snadno poškrábat nebo promáčknout. Mladý plod bývá měkčí a nehet do něj pronikne podstatně snadněji. U některých dýní se dokonce na povrchu vytvoří typická matná, voskovitá či korkovitá vrstva.

Pozor ale na jeden oblíbený zahrádkářský trik: poklepávání. Dutý zvuk může být jedním z vodítek, rozhodně však není univerzálním důkazem zralosti. Každá odrůda se chová trochu jinak a mnohem spolehlivější je kombinace výše uvedených znaků.

Dýně jsou teplomilné rostliny a první podzimní mrazy jim rozhodně neprospívají. Pokud meteorologové začnou varovat před teplotami kolem nuly, není rozumné čekat za každou cenu na dokonale zaschlou stopku. Mrazem poškozené plody se hůře skladují a poškozená místa se mohou stát vstupní branou pro hnilobu.

Sklizeň proto raději naplánujte před příchodem prvních mrazů. Platí to především pro dýně, které chcete uchovat přes zimu. Krátké ochlazení ještě nemusí znamenat katastrofu, ale zmrzlý plod už se na dlouhodobé skladování nehodí.

Při sklizni je dobré nechat na dýni kus stopky, ideálně několik centimetrů. Za stopku ale plod nezvedejte a nepřenášejte. Může se ulomit a poškodit místo, kterým se do dýně později snadno dostanou mikroorganismy. Dýni podeberte oběma rukama a zacházejte s ní jako s porcelánem, jen poněkud větším a většinou oranžovým nebo jinak barevným.

Nyní přichází na řadu krok, na který se někdy zapomíná. Dýně není po utržení automaticky připravená k zimnímu uskladnění. Pokud to počasí dovolí, nechte ji po sklizni několik dní vydechnout. Ideální je suché a vzdušné místo, kde může povrch oschnout a případná drobná poranění se zacelí.