Hlavní obsah

Dny s kaméliemi: Kam nyní u nás i v Evropě vyrazit za „zimními kráskami“

Jsou vznešené, půvabné a přinášejí radost. Kamélie právě teď rozkvétají v různých koutech Evropy a předvádějí svou krásu na výstavách i festivalech. Pokochejte se jejich květy v zámeckých interiérech, v parcích nebo ochutnejte kaméliový dort.

Foto: Jiří Antal

Kamélie jsou velmi krásné, ale náročné.

Článek

Chladnomilné krásky se na starém kontinentu poprvé ocitly v 16. století, kdy je na palubách svých lodí převezli portugalští mořeplavci z Číny a Japonska. Z Pyrenejského poloostrova se pak dostaly do rukou anglických zahradníků, kteří se zasloužili o jejich popularizaci a rozšíření do ostatních zemí Evropy.

O tři sta let později bílé, růžové, červené a žluté květy očarovaly vysokou společnost. Na plesech je na svých šatech nosili muži i ženy – ty si je ještě vetkávaly do vlasů. Kamélie se také začaly objevovat v umění, literatuře, v hudbě nebo na porcelánových soupravách. Inspirovaly Alfonse Muchu, Alexandra Dumase mladšího nebo Giuseppa Verdiho v jeho opeře La traviata.

Posléze se šlechtění a sbírání kamélií staly zábavou šlechty a bohatých vrstev společnosti. Šlechtitelé se předháněli v nabídce nových odrůd a zásobovali milovníky květin různými barevnými variantami. Aristokraté pro ně nechávali stavět zvláštní skleníky a rostlinami v květu zdobili své zimní zahrady.

S kaméliemi rostlo i jejich společenské postavení. Každý kousek do kolekce jim zvyšoval vážnost, úctu a uznání. Obliba kamélií trvala až do druhé světové války. Poté mnoho unikátních sbírek zaniklo a do popředí se dostaly jiné rostliny. „Okouzlující Asiatky“ ale měly štěstí, některé z nich svůj ústup ze slávy přežily a dnes svou krásou znovu přitahují nové ctitele.

Zámecké dámy

Největším počtem kamélií ve střední Evropě se pyšní zámek v Rájci nad Svitavou poblíž Blanska. „Zimní královny“ sem byly převezeny v roce 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích. Soubor obsahuje sedm set rostlin ve čtyřech stech odrůdách, přičemž sto dvacet z nich vyšlechtili zámečtí zahradníci. Novým druhům dávají většinou ženská jména, a tak je mezi nimi i Jiřina Bohdalová, sorta pojmenovaná na počest populární herečky.

V Rájci nad Svitavou rostou kamélie ve sklenících, které se pro veřejnost otevřely 11. února, vždy od středy do soboty. Za pár týdnů zahradníci převezou choulostivé keře do přízemí zámku, kde v období od 6. do 15. března (mimo pondělí) proběhne výstava Kamélie v časech průmyslníků. Jejich půvab vynikne v devíti sálech, které pro reprezentační účely využívali majitelé zámku, šlechtická rodina Salmů.

Potěšení na Valentýna

Pouhých jedenáct kilometrů od Rájce nad Svitavou leží barokní zámek Lysice. Jeho součástí je oranžérie, v níž svůj domov našly sto dvacet let staré a skoro pět metrů vysoké stromy kamélie japonské. Sbírka původně pochází z Drážďan, odkud byla během druhé světové války, kdy hrozilo městu bombardování, převezena do Karlových Varů. Na kolonádě ale neměly kamélie pro svůj růst ideální podmínky, navíc je lázeňští hosté zalévali minerálními prameny, které jim zbyly v pohárku.

„Saské princezny“ chřadly a hrozila jim likvidace. Naštěstí se o nich dozvěděl zahradník ze zámku v Lysicích a zařídil jejich převoz na Moravu. Od roku 2005 pak německé krásky společně s dalšími kaméliovými keři v přibližně čtyřiceti odrůdách předvádí svůj půvab na akci Valentýnská kamélie. Letos se bude konat 14., 15., 21. a 22. února od 10 do 16 hodin. Návštěvníci jsou také zváni na prohlídku horního skleníku s citrusy a do fíkovny z roku 1835. Technická památka má posuvnou střechu a slouží k přezimování fíkovníků smokvoně.

Laskomina ve tvaru květu

Opatija patří k nejkrásnějším místům v Chorvatsku. Leží na pobřeží Jaderského moře a pod zelenými svahy pohoří Učka. Díky tomu se zde mísí mořský vzduch nasycený jódem, horský vánek a pronikavá vůně vavřínů. Léčebné klima přispělo v roce 1899 ke vzniku klimatických lázní, které navštívili i příslušníci habsburské dynastie, houslista Jan Kubelík nebo fyzik Albert Einstein.

V té době se také začala budovat dvanáct kilometrů dlouhá promenáda Lungomare, jež lemuje romantické pobřeží Kvarnerského zálivu. Cesta vede kolem parku Angiolina, kde zahradníci v letech 1884–1885 vysázeli první keříky kamélií. „Cizinky“ se v mírném a vlhkém klimatu severního Jadranu velmi dobře ujaly a zvykly si na svůj nový domov.

Foto: Profimedia.cz

Chorvatská Opatija je město zasvěcené kaméliím, roste jich tu na čtyři sta.

Dnes v Opatiji a v jejím okolí rostou přibližně čtyři stovky kamélií. O zvyšování počtu keříků a propagaci půvabných rostlin se stará Sdružení milovníků kamélií Iginio Scarpa, které pravidelně v pavilonu Juraj Šporer pořádá Festival kamélií (letos 27.–29. března). Akce zahrnuje i soutěž o nejkrásnější květ a keř kamélie, prodej sazenic a ochutnávku kaméliového dortu. Dezert vypadá jako květ kamélie a místní cukrárny jej vyrábějí z marcipánu, sušených fíků, čokolády a pomerančů.

Barevná přehlídka pod Alpami

Rostlinám z čeledi čajovníkovitých se také dobře daří ve švýcarském Locarnu. V roce 2005 se tu konal Mezinárodní kongres společnosti Camellia Society World a v rámci této akce byl na břehu jezera Lago Maggiore založen okouzlující kaméliový park. Parco delle Camelie je součástí projektu Zahrady Švýcarska, jenž představuje nejkrásnější veřejné a soukromé zahrady po celé zemi.

Stejně jako v předchozích letech se i letos v zelené oáze uskuteční výstava (18.–22. března) více než dvou set druhů kamélií. Velikost jejich květů dosahuje tří až patnácti centimetrů a kromě tradičních barev se tu rovněž objeví skvrnité, melírované či pruhované variace.

Locarno je městem květin, proto se vám při návštěvě vyplatí nákup kombinované vstupenky. Zahrnuje výstavu kamélií, plavbu lodí na ostrovy Brissago i vstup do botanické zahrady plné subtropických rostlin. A pokud pojedete do italského kantonu Ticino švýcarskou veřejnou dopravou, dostanete na vstupné dvacetiprocentní slevu.

Pocta pro Moravana

Rod Camellia nese českou stopu. Zasloužil se o ni švédský přírodovědec Carl Linné, který jej v roce 1753 pojmenoval na počest botanika Jiřího Josefa Kamela. Byl to rodák z Brna a působil jako jezuitský misionář a lékárník na Filipínách, kde založil botanickou zahradu s evropskými i místními léčivkami.

Anketa

Jezdíte často na výstavy květin?
Ano, často a hlavně rádi.
24,5 %
Jen občas a obvykle to spojíme s něčím dalším.
38,8 %
Ani ne.
24,5 %
Ne, raději jsem doma na zahradě u těch svých.
12,2 %
Celkem hlasovalo 49 čtenářů.

Výběr článků

Načítám