Co ještě můžete v září vysít? Stihnete listovou zeleninu i ředkvičky

Jedním z nejlepších kandidátů pro zářijový výsev je špenát. Zatímco v horkém létě má tendenci vybíhat do květu a místo pořádných listů vytvářet hlavně stonky, v chladnějším počasí se mu daří podstatně lépe. Semena stačí vysít do dobře připravené půdy, lehce zahrnout a udržovat záhon přiměřeně vlhký. Rostlinky obvykle rychle vzejdou a vytvoří pěknou zelenou zásobu na podzim.

Při vhodných podmínkách můžete mladé lístky sklízet postupně a šetrně odebírat jen ty největší. Pokud výsev stihnete dostatečně brzy, špenát ještě před zimou vytvoří slušnou růžici. Některé odrůdy navíc dobře přezimují a na jaře se probudí mezi prvními.

Jestli existuje zelenina, která dokáže zahradníka potěšit i v době, kdy už většina záhonů pomalu usíná, je to polníček. Jeho velkou předností je odolnost vůči chladu. Vysévat se dá právě v průběhu září, a pokud mu dopřejete kyprou půdu a dostatek vláhy, odmění se drobnými, jemnými lístky. Ty se skvěle hodí do salátů, na chléb i jako zelená ozdoba podzimních jídel.

Polníček navíc nezabírá mnoho místa, takže se snadno vejde i na malý záhon nebo do nádoby. V chladnějších oblastech porost před příchodem silnějších mrazů přikryjte netkanou textilií. Právě polníček je důkazem, že i listopadový záhon může být stále zelený.

Na zářijový výsev se výborně hodí také ředkvičky. Chladnější dny jim svědčí, protože v půdě není takové vedro a bulvičky mají lepší podmínky pro rovnoměrný růst. Ředkvičky navíc rostou rychle, takže na sklizeň nemusíte čekat celé týdny.

Vysejte je mělce do řádků, dopřejte jim pravidelnou zálivku a především je nenechávejte růst příliš hustě. Jakmile mají rostlinky málo prostoru, začnou mezi sebou soupeřit o vodu, živiny i světlo a výsledkem bývá spousta malinkatých bulviček, které je těžké využít. V září je pak příjemnou výhodou i to, že se nemusíte tolik obávat vysychání půdy jako během srpnových veder.

Září je vhodné také pro některé druhy zimních salátů. Výsev načasujte podle konkrétní odrůdy a místních podmínek, protože rostliny potřebují před zimou vytvořit dostatečně silný kořenový systém. Při pozdějším výsevu počítejte s tím, že salát bude skromnější a jeho hlavní sezona přijde až na jaře.

Právě v tom je ale jeho kouzlo. Na podzim něco zasejete, přes zimu na záhon téměř zapomenete a s prvními teplejšími dny se objeví čerstvá zelená úroda. Kdo chce mít větší jistotu, může mladé rostliny chránit netkanou textilií nebo nízkým fóliovým krytem.

Pokud už vás klasická zelenina trochu nudí, zkuste v září asijské druhy. Pak choi, mizuna, tatsoi nebo různé druhy hořčičných salátů mají rády kratší dny a nižší teploty. V letních vedrech často rychle vybíhají do květu, takže podzim jim vyhovuje mnohem víc. Výhodou je také rychlý růst. Mladé listy sklízejte postupně a používejte je do salátů, polévek nebo teplých jídel. Asijská zelenina navíc dokáže během několika týdnů proměnit prázdný záhon v hustý zelený koberec.

Zářijový výsev má jedno důležité pravidlo: půda musí být dobře připravená. Po sklizni letní zeleniny odstraňte zbytky rostlin, záhon lehce prokypřete a podle potřeby doplňte kompost. Čerstvě vysetá semena potřebují především dostatek vláhy, takže při suchém počasí je třeba pravidelně zalévat. Pozor také na plevel, právě ten dokáže mladé rostlinky během několika dnů přerůst a připravit je o světlo i živiny.