Článek
„Opravené a vrácené do původní podoby máme přízemí, první patro, střechu a snažíme se obnovit zámecký park. Druhé patro na svůj čas ještě čeká,“ nastínila Linda Foltýnová, výkonná ředitelka Nadačního fondu pro budoucnost, který zámek spravuje.
Majitelem je společnost The Beess Foundation. Ta před šesti lety zámek v havarijním stavu a s narušenou statikou koupila od španělského podnikatele Restituta Perea Ruize za 10 milionů korun.
Podle Pavla Petra, člena správní rady nadačního fondu, bylo v zámeckém areálu dosud proinvestováno přes 20 milionů korun. „Teď máme zámek staticky v takové podobě, aby vydržel dalších sto, dvě stě let,“ poukázal.
Jak dlouho ještě revitalizace areálu potrvá a kolik bude stát, Petr neví. „Je to otázka zdrojů, my v tuto chvíli hledáme různé dotační programy,“ řekl s tím, že horní limit neexistuje.
„Můžeme investovat, kolik chceme, ale je otázka, kolik seženeme. Střízlivé odhady jsou v jednotkách nižších desítek milionů, aby se to dostalo do podoby, která bude odpovídat tomu, jak zámek vypadal ve dvacátých letech minulého století, ke kterým se s památkáři snažíme atmosféru zámku doladit,“ objasnil jednatel a společník v The Beess Foundation.
Kanceláře a kavárna
Aktuálně v zámku sídlí administrativa škol PRIGO, European College a Evropská výzkumná univerzita. Pro veřejnost je pak každou sobotu a neděli otevřena kavárna a zámecký park.
Zámecká kavárna je veřejnosti otevřena vždy o víkendech.
Právě parku nyní věnuje nadační fond velkou péči. Snaží se totiž obnovit původní, kaštanovou alej tak, aby propojila zámek s nedalekým kostelem. „Pár kaštanů z původní aleje zůstalo. Bohužel kvůli tomu, že se o ně předcházející vlastníci moc nestarali, jsou trochu vychýlené. Ale pořád tvoří alej, kterou se nyní snažíme doplnit,“ vysvětlila výkonná ředitelka nadačního fondu Foltýnová s tím, že celkem bude do aleje dosazeno 50 stromů.
Náklady na to přesáhnou 400 tisíc korun. Fond se je snaží získat i prostřednictvím sbírky na transparentním účtu. „Ten je na alej i na celou obnovu zámku. Částku, kterou lidé na účet sbírky vloží, nadační fond každý měsíc zdvojnásobí z vlastních prostředků,“ poznamenala a připojila, že na výsadbu všech 50 stromů chybí zatím 88 tisíc.
Zbytky původní kaštanové aleje.
Zástupce vlastníka zámku Petr uvedl, že do budoucna chtějí zámecký areál otevřít zcela veřejnosti. „Protože kromě kostela a Masarykovy základní školy tvoří zámek tu největší dominantu Hnojníku. Chceme, aby tady lidé mohli trávit čas, odpočívat.“
To, že nejen zámek, ale celý zámecký areál ožívá, starostka Hnojníku Dagmar Malíková (SNK obce Hnojník) vítá. „Užíváme si to nejen my, vedení obce, ale taky samozřejmě naši občané. A musím říct, že spolupráce s vlastníky je úžasná,“ zhodnotila starostka vsi, která letos zvítězila v krajském kole Vesnice roku. Malíková připustila, že minimálně vizuálně jim k vítězství pomohl právě i obnovovaný zámek.
Zámecký areál o rozloze asi tří hektarů je umístěn v centru obce a kromě zámku zahrnuje i tři hospodářské budovy. Původně barokní sídlo bylo postaveno v 18. století, zřejmě na místě někdejší tvrze. Hlavní empírové rysy zámku pochází až z první poloviny 19. století, současnou podobu pak historický objekt získal na přelomu 19. a 20. století.
