Článek
Projekt realizovala developerská společnost Plurial Novilia, která se zaměřuje na sociální bydlení. Zatímco běžná výstavba podobného domu by zabrala podstatně více času, samotný tisk nosných stěn a konstrukce byl dokončen za pouhých 34 pracovních dnů. Původně se přitom počítalo s přibližně padesáti dny.
Na stavbě pracoval speciální robotický systém BOD2, který speciální betonovou směs vyztuženou vlákny vytlačoval vrstvu po vrstvě a vytvářel tak nosné stěny i fasádní prvky budovy. Celý projekt, s výjimkou infrastruktury, byl pak dokončen za zhruba 12 měsíců.
Stačili tři lidé místo šesti
Jedním z hlavních důvodů, proč se investoři o podobné technologie zajímají, je nedostatek pracovníků ve stavebnictví. Právě proto nechala společnost Plurial Novilia postavit na stejném pozemku ještě druhou, téměř identickou budovu klasickou metodou, aby bylo možné oba postupy porovnat.
Výsledky ukázaly výrazné rozdíly. Zatímco tradiční stavba vyžadovala šest pracovníků, na obsluhu 3D tiskárny stačili pouze tři operátoři. Ti navíc manipulovali s těžkým materiálem, ale celý proces řídili pomocí tabletů. Podle investora to zvyšuje bezpečnost práce a snižuje riziko pracovních úrazů i zdravotních problémů spojených s dlouhodobou fyzickou zátěží.
Ne všechny části domu však bylo možné vytisknout. Schodiště, podlahové konstrukce nebo výtahová šachta musela firma realizovat běžnými stavebními postupy.
Méně odpadu a nižší uhlíková stopa
Významnou roli sehrály také ekologické aspekty projektu. Pro tisk byl použit speciální nízkouhlíkový beton vyvinutý společností Holcim. Podle výrobce má jeho výroba minimálně o 30 procent nižší uhlíkovou stopu než běžný beton.
Díky přesnému dávkování materiálu se podařilo snížit množství stavebního odpadu přibližně na polovinu. Na staveništi a v jeho okolí vládl podstatně menší dopravní ruch, neboť materiál se zpracovával přímo na místě a nebylo nutné převážet velké množství prefabrikovaných dílů.
Autoři návrhu stavby pak využili i jednu z největších výhod 3D tisku – možnost vytvářet složité tvary bez výrazného navýšení nákladů. Budova proto získala zaoblené fasády a zakřivené prvky, které by byly při klasické výstavbě výrazně dražší.
Dům si část energie vyrobí sám
Na ekologickou koncepci navazuje i samotné technické vybavení budovy. Součástí projektu je přibližně 500 metrů čtverečních fotovoltaických panelů a hybridní systém vytápění kombinující plynový kotel s tepelným čerpadlem.
Budova je orientována tak, aby co nejlépe využívala sluneční energii. Podle investora by díky tomu měla dosahovat přibližně 60procentní energetické soběstačnosti.
Další krok: až 50 bytů
Přestože byl projekt ViliaSprint² dražší než běžná výstavba – náklady byly zhruba o 30 procent vyšší kvůli vývoji technologie a certifikacím – developer věří, že s rozšířením této metody budou výrobní náklady na tištěné budovy postupně klesat.
Jak uvádí rumunská stanice Antena 3, developer už připravuje další projekt. V roce 2027 by měl vzniknout obytný komplex se 40 až 50 byty, který opět využije technologii 3D tisku, tentokrát v ještě větším měřítku.
Pokud se očekávání naplní, mohly by podobné stavby v budoucnu pomoci řešit nedostatek bytů rychleji, ekologičtěji a s nižšími nároky na pracovní sílu než tradiční stavební metody.


