Článek
Báňská a hutní společnost byla po roce 1918 nucena se přestěhovat z Vídně do Československa, aby neztratila kontrolu nad svými doly.
Jelikož tato významná akciová společnost přicházela z tradičněji orientovaného vídeňského prostředí, vybrali si její představitelé pro vznik sídla tamního architekta Karla Lehrmanna, jehož dosavadní tvorba jim zaručovala náležitě reprezentativní pojetí návrhů nových staveb.
Vila byla reprezentativní stavbou
Nárožní stavba je umístěna ve svažitém pozemku ulice Roubalovy a Lerchovy a tvoří ji dvě totožné části s oddělenými vchody, které obývali ředitelé Josef Rejholec a Otakar Kruliš-Randa. Tito vedoucí pracovníci Báňské a hutní společnosti měli také vliv na výslednou podobu stavby, jak se dozvídáme ze zmínek v dochovaných archivních materiálech.
Mohutná korunní římsa se zubořezem, pilastry s jónskými hlavicemi, reliéfy puttů (dětských postav) nad vchody a vysoké renesanční komíny dotvářejí historizující působení této okázalé stavby. Neméně honosně byly vybaveny také interiéry, jejichž autorem byl brněnský architekt Bohumír Čermák.
Podobně rozsáhlou stavbou je i nedaleký dům v Lerchově ulici
Kromě zmiňované vily dala Báňská a hutní společnost postavit i dvojdům v ulici Mahenově, který představuje umírněnější polohu Lehrmannovy tvorby řadící se spíše k puristickým projevům vídeňské moderny.
Vila nacházející se v ulicích Mahenova a Lerchova.
Kolem roku 1930 bylo jasné, že strategičtějším místem pro firemní sídlo bude hlavní město Praha, kam také Báňská a hutní společnost přestěhovala svoje generální ředitelství a všechny brněnské budovy prodala.
Zdroj: Slavné vily, Petra Hlaváčková
