Článek
Návrh působivé stavby svěřili manželé Schauerovi Vladimíru Grégrovi, známému hlavně projekty domů pro herce a filmové podnikatele v Praze na Barrandově. Samotnou stavbu pak zadali firmě architekta a stavitele Rudolfa Stockara.
Obývací pokoj byl zařízen velmi moderně.
Také architektonicky rozvržená zahrada s respektem ke krajinářským hodnotám svažitého lesního pozemku je dílem známého architekta, autora knihy Zahrada a obydlí, Otakara Fierlingera. V jevanském klidném prostředí tak mezi vzrostlými stromy prosvítá vila, která má důležité místo v historii moderní architektury.
Dobový snímek představuje podobu interiéru haly.
Stavba sloužila hlavně soukromému a společenskému životu Antonína Schauera - významného advokáta s mezinárodní klientelou. Za první republiky Schauer řídil správní rady velkých peněžních ústavů, působil jako poradce velkých průmyslových podniků a zasedal v právní radě předsednictva ministerské rady.
Stavba byla zasezena do rozsáhlé zahrady.
Do vily si Schauer zval známé osobnosti kulturního a veřejného života, mimo jiné prezidenty republiky Edvarda Beneše a Emila Háchu. K častým návštěvníkům Schauerovy vily patřil i historik umění Václav Vilém Štech.
V roce 1948 vilu zabrala Ústřední rada odborů pro rekreaci členů vlády. Objekt byl nepřístupný a přísně střežený až do konce osmdesátých let 20. století. Jen v roce 1960 se vila objevila v roli soukromého sídla velitele gestapa ve filmu Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka, natočeného podle povídky Jana Drdy. Vila, zdevastovaná čtyřicetiletým nevhodným užíváním, prošla nedávno pečlivou obnovou.
