Ušetřit za energie pomůže vhodné zdivo

Všichni si přejeme nižší spotřebu energie a zároveň udržení tepelného komfortu. Důležité je proto zvolit správný zdicí systém a u materiálu sledovat jeho tepelnou vodivost. Čím nižší je její hodnota, tím méně tepla skrze stěny uniká. A skvělé hodnoty nabízejí keramické pálené cihly, přesněji řečeno jednovrstvé zdivo plněné minerální vatou. Stavby z cihel plněných minerální vatou ocení majitelé nejen v zimě, ale také v létě, kdy je nebude trápit horko.

První řada cihel má vysoké nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěn. Z tohoto důvodu jsou pro první vrstvu nosného i nenosného obvodového zdiva určené speciální cihly. Vyznačují se vyšší únosností a jsou opatřené hydrofobizačním přípravkem proti nasáknutí vodou, která se může vyskytnout na základové nebo stropní desce.

Pro správné zazdění je tato část cihel barevně označená. K usazení cihel se používá i speciální malta, soklové zdivo je odolné proti požáru, proti nasáknutí při zatečení vody během výstavby a disponuje vysokou pevností.

Bydlení ve vatě, tak lze označit dům s cihlami, jež jsou vyplněné minerální vatou. Teplo akumulují srovnatelně jako klasické třiceticentimetrové bloky s 20 cm polystyrenu zvenčí. A splňují vysoké nároky pasivních domů a nízkoenergetických staveb.

Cihly mají uvnitř velké otvory vyplněné hydrofobizovanou minerální vatou, a proto mají skvělé tepelněizolační vlastnosti. Jde sice o materiál přírodní, ale díky speciální úpravě cihly nenasáknou vodu.

„Izolant v cihle se chová odlišně, než je tomu u dodatečného vnějšího zateplení. U jednovrstvého zdiva plněného minerální vatou dochází díky mohutnosti cihly v kombinaci s vnitřní izolací k lepšímu poměru mezi tepelným odporem a akumulací, přičemž konstrukce výrazně zvyšuje pevnost zdiva a snižuje tepelné ztráty,“ vysvětluje Jan Huber z firmy Porotherm.

Uvnitř cihlového domu je rovněž optimální regulace vlhkosti a cihly fungují i jako zvuková izolace, neuslyšíte skrze ně žádný hluk z ulice. Stavba z cihel je také svižná: cihly se dodávají jako bloky včetně malty pro tenké spáry nebo pěny, spojují se systémem pero-drážka. Zdivo je pevné a na rozdíl od polystyrenové izolace mu nehrozí znehodnocení ještě před dokončením fasády.

Obvodové stěny domu jsou postaveny z různých zdicích systémů. A zvolená technologie rozhodně souvisí i se správnou přípravou pro okna. V případě cihel, pórobetonu či betonových tvárnic počítejte s tím, že povrch těchto stěn není kvůli průběžným zámkům rovný. Při vyzdívání otvoru pro okna je tedy dobré použít verzi cihly s koncovým zakončením, které je hladké.

Ostění, nadpraží a parapetní části otvoru se potahují tenkou vrstvou šedého stavebního tmelu, aby se vytvořila rovinná plocha. Po zaschnutí této vrstvy je možné usadit okno a kvalitně přilepit vnější i vnitřní uzávěr připojovací spáry. Při použití voštinových cihel s vnitřními otvory či dutinami vzniká riziko, že standardní kotvicí šroub projede do volné dutiny uvnitř cihly. Jeho konec bude volný, a šroub tak nebude mít odpovídající pevnost.

„Pokud stavíte z voštinových cihel, které jsou zateplené vatou, polystyrenem, nebo mají hodně komůrek, vzniká problém s ukotvením oken. Z tohoto důvodu by měly být u stavebních otvorů použity tzv. krajové cihly, které jsou vyzděné. Tyto cihly určené přímo pro ostění stavebních otvorů pro okna jsou většinou poloviční, a tím pádem se turbo vrut provrtá minimálně do obvodové stěny, ve které se kotvení již udrží,“ vysvětluje Pavel Kašpar z Vekry.

Otvory pro okna se zpravidla opatřují nadokenními překlady, které přenášejí statické působení zdiva. Musí být vždy navrženy tak, aby byly samonosné a staticky nepůsobily na okno. Rovněž je nutné dodržet správný postup při jejich uložení.

„Následky špatného usazení překladu se mohou projevit prasklinami na omítkách, v horších případech rozdrcením podkladu nosných překladů,“ říká Pavel Kašpar.