Majitelé příměstské vily mají domov se zahradou, kde mohou střílet z luku

Dům se nachází na samém okraji příměstské zástavby, dál už je jen rozsáhlý les. Dům tak splňuje protikladná přání obou manželů, kdy pán domu chtěl žít daleko od městského ruchu, zatímco jeho paní se nechtěla vzdát svých pražských kamarádek.

„Předtím jsme sice bydleli v této lokalitě, ale v bytě. Manžel mě chtěl odstěhovat od lidí – nechtěl už žít v Praze, ale já už se podruhé stěhovat nechtěla. Tak jsem si svolala kamarádky a říkám jim: Buď holky najdeme nějakou parcelu, nebo budu muset pryč! A holky se pustily do pátrání a nakonec moje kamarádka Markéta objevila pozemek u lesa,“ vysvětluje paní domu sled okolností, který k novému domu vedl.

Parcela by byla, ale scházel dům. Proto manželé oslovili své známé architekty ze studia Lichy Pokorna architekti a začali pracovat na podobě budoucího domu.

„Řekli jsme architektům, jak má být dům velký a kolik chceme pokojů. Chtěli jsme jednoduchý, neokázalý dům, všechna okna musí jít otevřít a v pohodě umýt atd. Architekti nám předložili návrh, který byl založen na dvou vzájemně proložených hranolech, což se nám ihned zalíbilo. Jen vevnitř jsme něco málo změnili, ale opravdu minimálně.“

Pak už zbývalo vybrat spolehlivou stavební firmu a stavební materiál. Volba padla na cihelné bloky Porotherm a stavební firmu Montis. Dlužno dodat, že této volby investoři rozhodně nelitovali a dodnes nešetří chválou.

Jednoduchá forma domu na první pohled přiznává funkční uspořádání vnitřního prostoru: přízemní jednopodlažní hranol tvoří denní pobytovou část domu, horní podlaží je vyhrazeno pro klidnější noční zónu.

Ve spodní, užitné, části domu najdeme předsíň, technickou místnost, toaletu, obývák, kuchyň a hostinský pokoj s vlastním sociálním zázemím.

K obývací hale je přidružena kuchyně, tvořící otevřený obdélníkový výklenek. Není oddělena od obýváku, ale zároveň opticky nenarušuje klidovou zónu. Tomu napomáhá též úzký předěl z pískovaného skla, který zakrývá bok kuchyňské linky.

V patře se nachází ložnice, dva dětské pokoje, samostatné WC a koupelna se sprchovým koutem. Z přízemí vedou dveře na terasu.

O teplo se v domě stará tepelné čerpadlo systému vzduch/voda, které ohřívá teplovodní podlahové topení. V budoucnosti manželé plánují osadit střechu fotovoltaickými panely.

V hale najdete i samostatnou krbovou vložku, která spíš dotváří atmosféru, protože díky tepelnému čerpadlu, zesílenému zateplení obálky domu a trojsklům v oknech obyvatelé domu zimou rozhodně netrpí.

Obývací hala je prosklenou plochou spojena se zahradou. Interiér navrhli Tomáš Havránek a Lucie Černíková ze studia Playdesign. Vymysleli mnoho pozoruhodných detailů, na které je paní domu patřičně hrdá. Jde zejména o čelní stěnu z lamina, která je jakýmsi sjednocujícím leitmotivem opakujícím se v ložnici či v dekoru schodnic.

Za zmínku stojí též systém osvětlení, niky zapuštěné do stěny z vestavné skříně nebo klukovská schovávačka, šitá na míru dvěma mužským potomkům. Stejně pečlivě byla navržena elektroinstalace.

Do stropu jsou zapuštěny speciální bodovky, které neházejí stíny, podobná péče byla věnována veškeré elektroinstalaci i ozvučení obýváku pomocí zapuštěných reproduktorů.

To vše, včetně ovládání žaluzií, má „na svědomí“ firma Maxaudio, které se podařilo s konvenčními elektroprvky a chytrým propojením docílit polointeligentní elektroinstalace. O kvalitě svědčí každý detail a čistota provedení, jaká se dnes příliš nevidí.

Zahradu navrhlo studio Caragana, které dostalo neobvyklé zadání.

„My rádi střílíme z luku, a to celá rodina, takže jsme řekli, že potřebujeme prostor pro střelbu. A proto také máme vzadu kopeček pro ‚záchyt‘ šípů. Zahradu jsme chtěli jednodušší. Manžel trval na možnosti střílet z luku i na větší vzdálenosti, musela tedy být uspořádána tak, aby nic nestálo v cestě. Zahradu stále budujeme, před nedávnem nám zasadili ostrůvek javorů a plánujeme ovocné stromky. Manžel si tu představuje v budoucnosti skleník.“

Adam Krejčík, stavbadomu.net